Splynutí: Takhle to dopadá, když si někdo zkouší hrát na boha

recenze

Již první díl Čistý z pera Julianny Baggottové byl přirovnáván k sérii Hunger Games. Ale to je obrovská chyba, protože Hunger Games je jen slabý odvar toho, co na vás čeká v sérii Čistý. Druhý díl Splynutí totiž opět dokazuje, že tato dystopie rozhodně není pro každého, minimálně ne pro někoho se slabým žaludkem.

Svět byl zničen explozemi a přeživší se dělí na dva tábory. Ti co měli štěstí, se dostali do Dómů, kde exploze přečkali v bezpečí a mají zde vše, co potřebují. Lidé žijící venku za hradbami Dómů jim říkají Čistí. Na druhé straně jsou tu ti venku, nešťastníci, kteří zažili exploze na vlastní kůži. Z některých zbyl jen stín na zdi, ale jiní takové štěstí neměli. Každý je postižen jiným způsobem, ale většina splynula s tím, co měli ve svém okolí nejblíže a je jedno, jakého to bylo původu. Matky splynuly se svými dětmi, sourozenci se spojili v nekonečném objetí, ale také můžete narazit na hocha se třemi ptáky v zádech nebo na dívku s panenkou místo ruky. Dále jsou tu ještě různí potvoři a prašivci a těm jde jen o jedno, mají hlad a jsou velmi nebezpeční…

Ovšem nic není, jak se zdá a pobyt v Dómu zase nakonec není až takovou výhrou. O tom už se přesvědčil i Partridge, který pomalu zjišťuje, co je jeho otec vlastně za zrůdu. Jenže než stihne vymyslet nějaký plán, jak se s otcem vypořádat, je nucen se do Dómu vrátit. Jeho otec se totiž nezastaví před ničím a neváhá použít všechny možné prostředky, aby dostal Partridge zpátky domů. Ovšem Pressia sama na svůj úkol nezůstane. S pomocí přátel se snaží vyluštit záhadu a najít lék. Ale kdo tedy nakonec potřebuje vyléčit - Čistí nebo nešťastníci?

Už by to dávno vzdal, kdyby neměl někoho, koho musel chránit, i když pokřiveným způsobem, v němž se mísila láska i nenávist. A tak šel dál. Musel se aspoň pokusit dostat dívku do bezpečí na základnu, než pavouk exploduje. Přál si dorazit tam s dostatečným předstihem, aby mu ho třeba zkusili vyndat, ale stejně by robota při takovém pokusu nejspíš akorát odpálili a sami umřeli. ~ str. 142 ~

Kritikou oceňovaná americká autorka bestsellerů Julianna Baggottová– píšící také pod pseudonymy Bridget Asherová a N. E. Bode, vydala již dvacet knih - romány pro dospělé, pro mládež i sbírky poezie. Splynutí je po románu Čistý druhým dílem trilogie, jejíž filmová práva zakoupila společnost Fox 2000. Její romány se dočkaly již více než padesáti zahraničních vydání. Je profesorkou tvůrčího psaní na Floridské státní univerzitě a zakladatelkou neziskové organizace Kids in Need – Books in Deed.

Románem Čistý byla většina čtenářů jistě šokována. Některé postavy byly tak bizarní, až z nich běhal po zádech mráz. I samotné exploze, a to co po nich na Zemi zbylo, dokázalo nejednomu nahnat hrůzu a jistě leckterým čtenářům vrtalo hlavou – Může se to stát i nám? Kam až jsou někteří jedinci ochotni zajít kvůli moci? Ano, lidé jsou sami sobě největším nepřítelem. Ovšem ve Splynutí Julianna Baggottová zachází ještě dál a přibližuje svět, ve kterém se jeden nemocný muž pokouší hrát si na boha. A opět to nebude nic příjemného.

I tentokrát se vám dostane bravurně vykresleného postkatastrofického prostředí, v němž musí živé bytosti každý den bojovat o své přežití. Julianna Baggotová tento svět pomalu rozšiřuje a přidává další originálně vymyšlené postavy, které jsou nebezpečné a prahnou po krvi. V konečném důsledku totiž exploze nebyly to nejhorší, co lidstvo potkalo. Exploze byly jen počátkem konce světa, který už nikdy nebude stejný jako dřív. Ale až díky touze po přežití dochází teprve k těm největším zrůdnostem a lidé, nebo spíš to co z nich zbylo, odkrývají svou zvířecí tvář. Instinkty z dob dávno minulých, které doposud dřímaly někde hluboko, se opět probudily a prodraly na povrch. Ale i když si musíte stále hlídat záda, aby vám do nich někdo nevrazil nůž, i tak se občas objeví jiskřička naděje a pomoc dorazí z míst, odkud byste to vůbec nečekali. Ještě se najde pár jedinců, kteří si v sobě zachovali aspoň špetku lidskosti.

Román je napsán velmi čtivým způsobem a kromě až hororových prvků na čtenáře čeká i akce, napětí, dobrodružství a romantika. Osudy hlavních hrdinů se různě splétají a posléze zase rozplétají. Pohledů v knize naleznete hned několik a díky tomu můžete sledovat, jak velké změny postavy od prvního dílu prodělaly. A že to jsou leckdy změny opravdu velké – většina musí změnit pohled na sebe i na svět, ve kterém teď žijí. Protože i když je potkalo neštěstí, pořád se kolem nich nachází spousta krásného, jen se tomu musí otevřít.

Splynutí je opět velmi neobvyklou knihou s originálním a šokujícím příběhem, který by dokázal probudit emoce snad i v kusu ledu. Chvílemi si čtenář může připadat jak na horské dráze, kdy lásku hned střídá pocit nenávisti a naději pocit bezmoci. Ani konec všechny otázky nezodpoví a většina čtenářů z něj jistě bude nešťastná, protože zůstává otevřený. Nezbývá než doufat, že závěrečný díl Oheň vydá nakladatelství Jota co nejdříve.

Být Čistý znamená být chráněný v ráji, který nese jméno Dóm. Partridge však unikl do vnějšího světa, do světa mimo Dóm, kde se mezi kouřem a popelem snaží přežít "nešťastníci". A Čistí se s jeho únikem nehodlají smířit. ... více

Komentáře (0)