Stačí si počkat

recenze

Stačí si počkat (2024) / EvikU.

Marianu Zapatu a její knihy mám ráda, ale zatím v každé něco malinko chybělo. Tentokrát mi kniha vytřela zrak. Na konci knihy mi i vyhrkly slzy.

Od začátku do konce je kniha dojemná, milá, citlivá, vtipná. Diana má v péči své dva synovce Joshe a Louiho. Její bratr totiž zemřel a Diana je adoptovala. Má nový dům, práci i psa. Jen někdo o koho by se mohla opřít jí chybí.

Její nový soused má dokonalou hruď a bicáky na opření, to by se ale nemohl chovat jako osina v zadku. Její další sousedka, stará paní je ale milá. Se sousedem se ale potkává i nadále, protože se z něj vyklube trenér bejsbolu, na který chodí Josh.

Nesedělo mi chování její matky. Protáčela jsem oči stejně jako hlavní hrdinka. Nechápu, jak se někdo takhle může chovat. Život máme jen jeden. Ještě, že Diana povahu své matky nezdědila a chová se ke klukům fantasticky.

Postupem času se i z mrzouta stává pozorný a milý soused. A jak to dopadne, každý tušíme, ale vůbec to nevadí. :) Jak už jsme u autorky zvyklý, je to slowburn romance, tady mi ale do puntíku sedla vzhledem ke skutečnostem, který si musel Dallas vyřešit. Dojemný to pro mě bylo o to víc, že byly v příběhu děti a jejich nelehký osud. Skvělá kniha, doporučuji.

Láska si někdy dává na čas. Další hit od královny slow burn romancí. Jestli někdy někdo řekl, že dospělost je brnkačka, tak toho asi ještě moc nezažil. Diana Casillasová se nebojí přiznat, že je někdy úplně ztracená – vždyť se ze... více

Komentáře (0)