Staré odrůdy

recenze

Po takhle silným příběhu vždy sedím a musím ho do sebe pořádně vstřebat. Při jejím čtení jsem zapomínala jíst, pít i chodit na záchod. Ba si myslím, že jsem místy ani nedýchala.

Styl psaní, samotný příběh, jeho vyjádření, to vše mě velmi zasáhlo. To, že na každého někde čeká někdo pro koho stojí za to žít. A není tím myšleno jen partnerský vztah. V tomto románu na sebe čekaly dvě osamělé ženy různého věku.

Každá si prožila své trápení, měla své křivdy a bolesti. Potkaly se úplně náhodou a prožily spolu několik týdnů. Aniž by se jedna druhé na něco vyptávaly. Jenom byly. Jenom žily. A rozumněly si beze slov. Sand proto, že jsou obě rozbité

Dýchla na mě atmosféra vesnice, dozrávání, práce okolo toho. Je to dřina, zároveň u toho člověk vyčistí hlavu a práce je za ním opravdu vidět. Příroda, zahrada hrušní, vinice, kostel.

Nejvíce mě bolelo, že si obě prošly nepochopením v rodině. Liss o generaci starší žena je ve výsledku víc mámou a přítelkyní pro Sally než kdy byla pro Sally její vlastní máma.

Bolest, kterou si v sobě nesou je tak velká, že když se pak ocitnou bez sebe, nejde už žít. Je ještě něco pro co žít? Vždycky je nějaký důvod, jen ho zlomení lidé už někdy nevidíToto je jedna z knih, kterou budu všem doporučovat a nutit je, si ji přečíst

Román o tom, jak snadno lze ztratit kontrolu nad životem a jak je obtížné získat ji zpět Sally a Liss — dvě ženy, které by nemohly být rozdílnější. Sally má před maturitou, ale jediné, co si přeje, je mít pokoj. Na všechny se ... více

Komentáře (0)