Starší žena vs. mladší muž, zůstat či odejít?

recenze

Hlavně ať ti udělá dítě (2019) / Piškotek_123

Hlavní hrdinka Erika je ve svých necelých 40 letech stále velmi atraktivní a na svůj věk rozhodně nevypadá. Jejím životem prošel nespočet mužů, ale s žádným z nich se jí nepodařilo dostat se do fáze, která by v ní probudila touhu založit rodinu. Když ale jednoho dne potká o hodně mladšího Lukáše to, co měl být zpočátku jen nevinný flirt, nakonec přeroste ve vážný vztah a jí začnou tikat biologické hodiny. Lukáš Eriku miluje, velký věkový rozdíl vůbec neřeší, vzhlíží k ní, respektuje její práci primářky na chirurgickém oddělení a myšlenkou založení rodiny je nadšený.
Zatímco Erika touží po rodinném životě, pro nějž je ochotná všeho se vzdát, její excentrická a nespoutaná kamarádka Lucie je úplně pravý opak. Muže si hledá jen na sex, ráda si užívá života a po vlastních dětech netouží. Když ji Erika seznámí s jedním ze svých bývalých partnerů, starším bohatým architektem Kamilem, jenž ji po velmi krátké době nabídne společné soužití, Lucie se překvapivě nebrání. Život v nádherné vile je příjemnou změnou, nicméně role vydržované milenky se jí zase až tak moc nezamlouvá.
O několik let později se obě hlavní hrdinky ocitají před vážným životním rozhodnutím, zůstat se svým partnerem a vztah přizpůsobit, nebo udělat velkou tlustou čáru a jít si svou vlastní cestou? Žít či přežívat?
Erika v celé knize vystupuje coby sebevědomá žena smířená s faktem, že ji přítel jednoho dne stejně opustí s mladší ženou. I když se snaží samu sebe i své okolí ujišťovat o tom, že se nechová k Lukášovi jako matka k synovi, její postoje mají místy tendenci přesvědčovat čtenáře o opaku. V mnoha situacích rozhoduje za něj, vnucuje mu své názory, tlačí ho do rozhodnutí, která on ani nezvažuje (chvílemi to až vypadá, že ho od sebe odhání), a způsob jakým svého partnera oslovuje, její přístup jen umocňuje. (Pozn. Lukášek, Lukáškovi apod.) Nejsem moc velký příznivec používání zdrobnělin při oslovování dospělých osob, a přiznám se, že toto mě trochu iritovalo.
Na druhou stranu Lukáš působí na svůj věk až neuvěřitelně vyzrále. Je pracovitý, spolehlivý, starostlivý, stojí si za svými názory, neřeší svůj vztah s kamarády u piva, dokáže si Eriku obhájit před vlastními rodiči, kteří jsou jen o pár let starší než jejich snacha, a poslední, co ho zajímá, je názor okolí. Nic se nezmění ani ve chvíli, kdy se sám stane otcem. Erika a jejich děti jsou, a navždy budou, pro něho na prvním místě. A to i v momentě kdy obdrží neodmítnutelnou nabídku práce v zahraničí.
Lukáš je zkrátka charakter se srdcem na správném místě a jeho postavu jsem si rychle oblíbila.
Autor se v knize dotýká tématu, které je v posledních letech denně omíláno nejen v médiích, ale i na sociálních sítích – starší muž vs. mladší žena a starší žena vs. mladší muž. Zatímco první zmíněné je už od pradávna pokládáno za celkem normální a společensky přijatelné, druhé bývá velmi často terčem pomluv a nepřejících pohledů mnohdy pramenících z pouhé závisti. Václav Gruber poukazuje na fakt, že nikdo nemůže soudit vztah druhých lidí a radit jim v situacích, o kterých mají většinou jen zlomek informací a zkreslený úhel pohledu.
I když nespadám do okruhu čtenářů vyhledávající tento žánr, kniha mě mile překvapila. Četla se snadno a děj rychle ubíhal. Pokud tedy patříte mezi milovníky „happyendových“ románů, s touto knihou rozhodně chybu neuděláte.

Erika se s devatenáctiletým studentem Lukášem seznámila, když jí bylo skoro čtyřicet a pracovala jako primářka chirurgického oddělení. Bláznivě se do něj zamilovala, současně si ale uvědomovala, že to není perspektivní vztah. Také... více

Komentáře (0)