Ta druhá zapisovatelka

recenze

Román je vyprávěn z pohledu Rose, která pracuje jako stenotypistka na policejní stanici. Musí pečlivě zaznamenávat přiznání ke zločinům, jako jsou detailní popisy znásilnění, vražd a loupeží. Nic pro křehkou ženu, kterou vychovaly jeptišky. Naštěstí Rose se nebojí, zvládá svou práci na jedničku a patří k nejsvědomitějším a nejlepším stenotypistkám.

Náplň práce a pracovitost v práci je na Rose jediné zajímavé. Nejen povahově, ale i vzhledem patří k obyčejným dívkám - bez jedné jediné zvláštnosti.

„Jenže když ona je zkrátka tak zoufale nudná; povídat si s ní, to je jako sledovat, jak schne barva!”

Rose se totálně převrátí život, když přijde do práce nová stenotypistka Odálie. Žije úplně jiným životem a kam přijde, tam si získá svou krásou a kouzlem osobnosti každého. Nejenže ji Odálie vtáhne do svého světa, který je plný bohatství a tajných večírků s alkoholem (i když je v této době alkohol zakázaný), ale také spolu začnou bydlet v přepychovém hotelu. Postupem času má Rose podezření, že je Odálie zapletená do pašování alkoholu a také, přestože se znají nějakou dobu, netuší, co skrývá Odálie ve své minulosti.

„Než půjdeš, nejspíš bych ti to měla vysvětlit, že? Myslím to s tímhle apartmá.”
Pochopitelně jsem byla zvědavá, ale dobré vychování mi bránilo, abych se na to někdy sama zeptala. Zamžourala jsem na ni a zadržela dech ze strachu, že bych snad řekla něco, čím bych ji odradila, aby mi odhalila trik, jenž se skrýval za tím kouzlem. „Nájem platí můj otec, víš.”
Přikývla jsem. „Moje rodina - jsme nejspíš docela bohatí. Ne nějak nechutně zazobaní, nebo něco nevkusného, abys věděla. To jen, že můj otec chce mít jistotu, že je o mě dobře postaráno, proto jsem tady.“
„Věc se má tak,” spustila Odálie ostýchavým hlasem a pak zaváhala. Nabyla jsem dojmu, že se mě chystá o něco požádat. „Věc se má tak, že si nejsem jistá, jestli by to ostatní na okrsku pochopili. Ale ty, ty jsi tak bystrá dívka, Rose, uvažuješ tak otevřeně - víš to, že ano?”

Odálie mění podle potřeby verzi své minulosti a vždycky tím chce získat někoho na svou stranu. Omotá si ho lichotkami a luxusem kolem prstu. Jaký vliv bude mít Odálie na život Rose a na chod okrsku? Proč má Odálie kolem sebe tolik tajemství? Kam až může člověka zavést obdiv ke kamarádce?

Při čtení Ta druhá zapisovatelka se ve mě mísilo hned několik pocitů - nadšení, vnitřní klid, zmatek, rozčarování a spoustu nevyřčených otázek. Pořád si nejsem jistá, jestli vyprávění Rose bylo vážně skutečné. V poslední době čtu svižnější knihy, takže chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Málo dialogů a hodně vyprávění mělo za následek to, že jsem se místy nudila. Pak se objevila pasáž, která mě zaujala a popravdě Rose se mi dostala pod kůži tak, že jsem nedokázala knihu prostě odložit a nedočíst ji.

Posledních pár stránek jsem četla několikrát a stále si nejsem jistá, jestli jsem pochopila, co se skutečně stalo. I přes pár výhrad jsem byla nadšená, protože mě bavilo sledovat, jak se postupně vyvíjí vztah mezi Rose a Odálií. Autorčiným velkým inspiračním zdrojem byl F.S.Fitzgerald, což je ze stylu psaní a doby ve kterém se román nachází, velmi znát.

Černá komedie z pulzujícího New Yorku dvacátých let S měnící se rolí ženy v moderním světě přicházejí nové, dosud neznámé a vzrušující výzvy Rose Bakerová pečetí lidské osudy – stisknutím několika kláves psacího stroje může po... více

Komentáře (0)