Tajemné housle, dávná minulost a krásná Sumatra
recenze
Zahrada v měsíčním svitu (2015) / PaitheLily pracuje ve svém antikvariátu v Hamburgu. Ačkoliv se nedá říci, že by se dveře jejího obchůdku vymlely z pantů neustálým otevíráním, avšak sem tam do malého obchůdku nějaká klientela zabloudí. Jednoho dne za nepřívětivého počasí na prahu jejích dveří stane tajemný muž, jež naprosto nesmyslně tvrdí, že zdědila jakési housle! Lily postaršího muže považuje za blázna, nicméně když zmizí, zbudou jí po něm ony tajemné housle s krásnou vyrytou růží! Odkud se vzaly?
Lily je odhodlaná zjistit, jaký původ starodávný nástroj má, a proč zrovna ona plní roli majitelky. Vydává se do Londýna za dávnou kamarádkou, aby přišla na kloub záhadě staré více jak sto let. Její pátrání ji zavede i do Itálie, a až na dalekou Sumatru, kde se nachází klíč ke všem spojitostem a samotné záhadě, jež nedává Lily spát...
Ani ne před rokem jsem narazila na knihu Motýlí ostrov, která též pochází z tvorby Coriny Bomann. Oslovila mne a naprosto uhranula, přestože jsem na prvních stranách dumala nad tím, jaký názor si mám utvořit. Nicméně její styl psaní je vypracovaný a poutavý, fantazii má vytříbenou a dosti produktivní v literární činnosti, proto uznale dokázala upoutat můj zájem i pozornost. K Zahradě v měsíčním svitu jsem přistupovala s očekáváním a jistou dávkou tušení. Po předchozí knize jsem téměř jistě věděla, že se stanu svědkem dalšího příběhu, který vás dokáže pohltit a vcucnout mezi řádky. Nezmýlila jsem se.
Název Zahrada v měsíčním svitu se odráží v notovém zápisu skladby, která nese stejné pojmenování. Když jsem uviděla knihu poprvé, nevěděla jsem, co si pod tímto názvem představit, určitě ne onu skutečnost. Sálá z něj tajemnost, která provází celý příběh. Člověk nabývá dojmu, že se ocitl v obrovském dějišti, v němž se odehrává story velká jako je sama historie lidstva.
Při čtení se dostáváte do dvou časových rovin. V přítomnosti hlavní hrdinka Lily pátrá po mlhou zahalené minulosti starých houslí a jejich majitelkách, zatímco o sto let dříve se podíváte na zoubek oněm houslistkám, jejichž životní příběh je plný radostných i tragických okamžiků ovlivňujících jejich budoucí vztahy i samotné bytí. Atmosféru silného zážitku z četby doplňuje chladivé prostředí Londýna a horké kouzlo Sumatry, jejíž pralesy a plantáže píší vlastní historky.
Hodnocení
Housle? Pátrání po obyčejných houslích možná zní nudě, i mě to tak prve připadalo, ale při bližším seznámení s dějem, jsem zjistila, že se za několika kusy dřeva skrývá mnohem poutavější dění. Lily mi byla blízká tím, jak se hnala za pravdou, ale s rozvahou. Zbytečně neplašila a nesnažila se mít všechno, co nejdříve, přestože po tom divoce toužila. Ťapkala ve stopách houslistek, které měly jakousi spojitost, jež po celou dobu nebyla známá. Nicméně jsem trochu tušila, jaká skutečnost ženy z minulosti s Lily svazovala. Nakonec přišlo mnoho dalších odhalení, která jsem ani v nejmenším neočekávala. Zahrada v měsíčním svitu nepatří mezi knihy, jejichž závěr byste odhalili ihned na začátku. Postupně se odkrývají částečky pravdy, které dávají dohromady dokonalou skládačku. V knize se skloubily hluboké prožitky, nečekaná odhalení i tragické etapy života. Najdete v ní vše, co by měla kvalitní a čtivá kniha obsahovat. Čtěte, čtěte a čtěte!
Zahrada v měsíčním svitu Corina Bomann
Když antikvářka Lilly dostane darem staré housle, které jí údajně patří, je velice zmatená. Neumí si vysvětlit, proč právě ona má zdědit - jak se záhy ukáže – velice slavný nástroj. Cítí však, že ty housle změní její život, když s... více
Komentáře (4)
Přidat komentář
Předpokládala jsem, že to neznáš, tu knížku na databázi moc lidí nečetlo a ani já nemůžu říct, že bych ji doporučila, proto jsem dodala, že doufám, že tato kniha je zpracována lépe než ta, co jsem četla já...
Nechtěla jsem se rovnou opírat do autorky a tvrdit, že kopíruje, ale když už jsme se do toho pustili, tak já osobně si myslím, že není důležité, jestli někdo něco ukradl, (koneckonců ani nikoho z toho neobviňuju) ale to, že pokud to ukradl, měl by to ztvárnit lépe.:-)
Koneckonců je tu vždy i možnost nevědomého okopírování, anebo nápadu, který má podobné prvky ale ve výsledku je rozdílný...
Tohle by rozsekl jen ten, kdo by se rozhodl číst obé, a to se mně nechce a předpokládám, že tobě taky ne...
Tak to dejme k ledu s tím, že rozdíl je v tom, že ve Skladateli bouří jde spíše o houslistu a spoustu klišé (mimo jiné o jakousi alchymistickou osnovu) a v Zahradě měsíčního svitu o housle:-)
Tuto knihu neznám, takže nemohu posoudit. Nicméně notový zápis není v Zahradě v měsíčním svitu až tak úplně hlavním motivem, podle mě se spíše zaobírá pátráním po minulosti oněch houslí... :)
Zajímavé je, že se jedná o notový zápis skladby, buď se mi to zdá anebo něco s obdobným tématem napsal A. Pascual - Skladatel bouří...
Pro blaho čtenářů doufám, že toto zpracování tématu je lepší...
Určitě máš pravdu. V dnešní době je navíc těžké říct, zda někdo něco okopíroval, nebo ne, protože knih na stejná, případně podobná téma je hodně. Řekla bych, že hlavně záleží na tom, jak autor daný motiv podal... I když v tomhle případě moc knih o houslích neznám... :)
Zatím se knihu číst nechystám, to jsi trefila, ale někdy později po ní sáhnu... :)