Tajemství Literárního spolku Laury Sněžné

Na málokterou knihu jsem se letos těšila tak moc, jako na Literární spolek Laury Sněžné. Nádherná obálka a příslib příběhu s prvky magického realismu, jehož hlavní postavy mají nádherná, do češtiny přeložená jména. Recenze i komentáře, které si doposud Literární spolek vysloužil, jsou velice rozporuplné. Se směsicí neskutečné radosti a obav ze zklamání jsem se pomalu začetla….

Ella se vrací do svého rodného města, aby ve škole zaskočila za jinou učitelku. Místní noviny vydají její povídku, která zaujme Lauru Sněžnou. Mentorka exkluzivního literárního spolku zmizí za fantaskních okolností z večírku, na kterém má být oznámeno přijetí desátého člena. Elly. Nejmladší členka spolku začne pátrat po záhadě měnících se knih, tajemství prvního desátého člena a poznává významné osobnosti města- ostatní spisovatele.

Stopy magického realismu jsou v Literárním spolku nesporné. Některé pasáže jsou přímo brilantní. Například scéna z obchodu, kde spisovatelé létají nad regály a vysávají zákazníky (takhle to zní šíleně), je opravdu povedená. Dalším výborným obrazem je zápolení Ellina otce se zahradními skřítky. Na druhou stranu dojem kazí naprosto zbytečná milostná aférka. Jako by bez sexu nebyla kniha. Excelentní je také podání úmrtí Ellina otce. Ona absurdní hravost je přesně tím, co jsem od knihy žádala.

Příběh prostupují dvě velké záhady. Ta se zmizením, je povedená, i když se jí ve střední části knihy nedostává pozornosti. Je ale dostatečně reálná i magická, rozsah sdělení je akorátní. Druhá záhada se mi líbila o něco méně. I když jsem si dala po dočtení týden pauzu na vstřebání všech dojmů, stále jsem z duchařské historky na rozpacích. Je na ni naroubovaná určitá dávka toho správného tajemna, ale je to hutné, příliš těžkopádné a omezuje to čtenářský prostor pro fantazii.

Autor se bohužel příliš nezabýval vykreslením postav. Díky tomu jsem si nebyla schopná k nikomu vybudovat ať kladný, či záporný vztah.

Obálka, jejíž autorem je Nathan Burton, je prostě nádherná. Jsem velice ráda, Paseka nepřejala originál, ale tuto velmi povedenou verzi od londýnského ilustrátora. Trošku bláznivá, ale elegantní, na pultu rozhodně nepřehlédnutelná.

Byla jsem doslova okouzlena hravostí překladu Vladimíra Piskoře. Setkala jsem se s názory, že počeštění je krkolomné až trapné, ale podle mého názoru přidala jména celému příběhu jiný rozměr. Potěšena jsem byla i z kvality korektury, všimla jsem si jednoho, možná dvou překlepů (nikoliv gramatických chyb), které čtenáře rozhodně nevyvedou z koncentrace.

Literární spolek Laury Sněžné je bez debat ojedinělá kniha. Nesporně si najde své zaryté zastánce i protivníky. Nejedná se o lehké čtení, spousta příběhů je nedokončených, mají více rozměrů nebo jsou naprosto absurdní. Pro mě osobně se jedná o literární raritu, která si rozhodně zaslouží pozornost. Podobných knih, stejně solidně uvedených na náš trh, je bohužel stále velmi málo. Proto je Literární spolek perlou, která nebude dělat vaší knihovně ostudu.

Představte si Lynchův Twin Peaks zasazený do Finska. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. Zní to absurdně? Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus... více

Komentáře (0)