Tajemství Rosemary Walkerové

recenze

Rosemary má svůj rituál. Každý den o půlnoci si dává kávu, která jí pomáhá usnout. Ale také má svá tajemství. Neustále hubne. A jakkoli moc zhubne, nikdy to není dost. Moc dobře ví, že má problém, ale to jí nebrání v tom, aby hubla dál a snažila se dosáhnout toho, že se při pohledu do zrcadla nebude hnusit sama sobě. Rose má však dva velmi dobré přátele, před kterými své tajemství skrýt nedokáže. A ukazuje se, že i její učitel je k jejímu zdravotnímu stavu nečekaně všímavý. A možná že právě on je tím jediným, kdo jí dokáže pomoct.

Hned od začátku jsem se do příběhu začetla a pak hltala jednu stránku za druhou. Příběh byl akční a měl spád, ale zároveň nechyběly popisy. I když je pravda, že v případě některých scén bych uvítala, kdyby byly více rozepsané, bylo jim věnováno více prostoru. Ale to byly spíše výjimky.

Káva každé půlnoci se zabývá důležitým tématem, o kterém se moc nemluví poruchou příjmu potravy. A tahle část knihy je zpracována naprosto perfektně. Nejenže autorka skvěle vysvětlila problém, ale zároveň tu působilo i neskutečně reálně. Pravděpodobně proto, že Theresa Black čerpala ze svých zkušeností.

To, že to téma nezpracovala na základě nějakých teoretických příruček, bylo strašně znát, protože to v knize nebylo předloženo jako učebnicový případ, kdy hlavní hrdinka do puntíku následovala všechny příznaky. Ne. Bylo tu krásně ukázáno, že na rozdíl od ideálu, který se objevuje v odborné literatuře, je průběh u každého jiný. A taky, že ne vždy je jasná dělicí čára mezi anorexií a bulimií. Celá tahle zápletka se mi tedy moc líbila. Bylo to krásně vysvětlené, ať už z hlediska problematiky PPP tak z hlediska příběhu.

Další věc, která se mi v souvislosti s PPP líbila, bylo to, že Rosemary kolem sebe měla lidi, kterým nebyl její problém lhostejný. Viděli ho a snažili se jí s tím nějak pomoct. Neříkám, že to bylo vždycky ideálním způsobem, ale snažili se. Což je bohužel něco, co se v realitě příliš často neděje. Většinou se tenhle problém přechází a to hlavně u blízkých. Autorka tak skvěle znázornila, jak by to mělo v ideálním světě vypadat a možná to i někomu otevře oči a bude se víc koukat kolem sebe.

Kniha je ale také milostným příběhem. Jedná se o vztah mezi učitelem a studentkou, což je jedno z mých oblíbených témat. Bylo to hodně zajímavé z toho hlediska, jak se snažili svou vzájemnou náklonnost řešit a jak se to vlastně celé vyvíjelo a to i v souvislosti právě s Rosinou anorexií. Ale i když mám tohle téma moc ráda a líbily se mi problémy, se kterými se museli potýkat, tak jedna důležitá věci mi v příběhu chyběl, chemie. Netvrdím, že tam vůbec nebyla, ale místy mi ten vztah mezi nimi nepřipadal jako milostný. A když mezi hlavními hrdiny není dostatek chemie, tak i když je po všech ostatních stránkách příběh skvělý, tak část z něj bohužel nefunguje.

Ještě musím zmínit různé narážky na klasická díla, filmy, ale i historii. Perfektně mi ke knize sedly a i když jich bylo hodně, tak mi ten počet i vzhledem k počtu stran, tomu jak byly v knize roztroušené a celému námětu perfektně seděl. Je to sice detail, ale opravdu povedený.

Jelikož je příběh o anorexii, je zároveň i o psychice hlavní hrdinky. Na pojetí postavy je to opravdu vidět, protože autorka tomu dala velký prostor. Je to vzato opravdu do hloubky. Lze se na Rose naladit a opravdu pochopit proč jedná tak jak jedná. A to nejen v této oblasti.

I ostatní postavy jsou skvěle povahově popsané, takže není nejmenší problém si je do detailu představit. Ať už jejich povahu nebo emoční nastavení.

Káva každé půlnoci je krásná kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Především je to jedna z mála knih, která pojednává o PPP opravdu reálně, ale zároveň je to také krásný milostný příběh. Za mě má sice pár menších nedostatků, ale i tak se mi moc líbil a jeho čtení jsem si užila.

Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji autorce Therese Black.

Každý má nějaké tajemství; male, velké, absurdní, tíživé… K malým tajnostem devatenáctileté Rosemary Walkerove patři její poměrně netradiční rituál: každou půlnoc pije kávu. Už několik let je jejím společníkem, na kterého nedá do... více

Komentáře (0)