Teenagerovská historicko-moderní lovestory v hlavní roli s touhou po štěstí

recenze

Alessandru zcela pohlcuje život šestnáctého století. Dojednaná manželství bez lásky, pohled lidí na svět a striktní důležitost rodiny, která nesmí mít nikdy poničenou pověst.
Alesandra po seznámení se svou moderní sestřenkou Cat žije jako ve snu. Neustále má v hlavě myšlenku, jak by se ve svém světě vzbouřila, protože cítí, že svět šestnáctého století ji dusí jako příliš těsní korzet příliš drahých šatů.
Ale je tu magie, cikánská magie, která umí doslova zázraky. A jeden takový je připravený i pro Alessandru.
A možná, že tentokrát to může být i jinak...

Hned na úvod bych chtěla říct, že jsem od začátku nechtěla až příliš porovnávat první díl, Moje sladké šestnácté století, s Příběhem dvou straletí, ale nakonec asi něco na toto téma padne.
Hlavně bych chtěla říct, že v tomto případě je na místě zmínit jednu zásadní věc. Prokletí druhých dílů. Je ověřeno čtenáři na některých knihách, že druhé díly se od prvních zásadně liší svou úrovní, která místo toho, aby se v druhém díle ještě zvýšila, se naopak, někdy i rapidně, sníží. Těžké říct, čím to přesně je. Někdy to tak ale je. Nicméně máme zde i vyjímky, které potvrzují pravidlo.
Bohužel ale musím říct, že Příběh dvou staletí je tak napůl spíše prokletý.

Příběh mladé Alessandry toužící z celého srdce po tom být herečkou, stát na prkech, které znamenají svět a být vnímána jako žena a ne jako nástroj, kterým mohou jiní lidé manipulovat, byl od začátku velmi zajímavý. To jsou ostatně všechny knihy Rachel Harrisové. A to je jednuduše proto, že tahle autorka to s mladými lidmi a jejich povahami umí bravůrně rozjet. Krásně se jí povedlo vykreslit povahu Alessandry, Cat, která byla důležitou figurkou i v Příběhu dvou staletí. Řekla bych, že kdyby se autorka rozhodla Cat z druhého dílu vyškrtnout, skončil by poněkud na nic. Nejde o to, že by příběh Alessandry nebyl zajímavý, spíše o to, že byl možná moc dlouhý. Já bych díly této série prohodila, první bych prodloužila a druhý trochu zkrátila.

Postavy i atmosféra byly v knize zavádějící a velmi hezky a poutavě popsané. Díky tomu si každý čtenář najde svého oblíbence, ale i svého záporáka. Na konci jsem měla trochu pocit, jako by se autorka nechala inspirovat bajkami a tím, že končí nějakým jednoduše vyplívajícím ponaučením. Nicméně nemůžu říct, že se mi to nelíbilo. Jak kniha nakonec skončila, to byl úžasný zvrat, který je schopen knihu posunout o hvězdičku výš, což je jenom ku prospěchu knihu a k radosti čtenáře.
Ale ten průběh bych opravdu malilinko zkrátila. V jednu chvíli už se mi to zdálo všechno strašně zdlouhavé a myslím, že bez některých věcí by se čtenář i v klidu obešel.

Ale díky Cat, i přesto, že se celkově až tolikrát neobjevila, se úroveň knihy opět trochu zvedla. Cat přinesla čerstvý vítr a humor, který knížka moc potřebuje. Samozřejmě i díky tomu, že Rachel Harrisová umí opravdu velmi čtivě psát a dává příběhům své osobní kouzlo, se nedá Příběh dvou staletí ohodnotit špatně, i když mám pocit, že se autorka nechala trochu unést.
Mě osobně se sice více líbil první díl, ale přečtením Příběhu dvou staletí rozhodně nic neztratíte. Je to kniha, která má něco do sebe a rozhodně vás i v některých věcech mile potěší.

Alessandra D'Angeli touží po dobrodružství. Je unavená ze svého života v renesanční Florencii, kdy se musí podřizovat zkostnatělé morálce i očekávání ostatních. Jednou jedinkrát chce být sama sebou. A ze všeho nejvíc touží se znov... více

Komentáře (0)