Temné a děsivé představy, promítnuté do povídek

recenze

Tak jedná se o povídkovou knihu. Hned první povídka mi málem odradila. Představa, že budu číst zase něco, kde jsou čínské jména a i sem tam čínské fráze mi celkem odrazovala. Než se konečně zorientuji ve jméně, tak je konec… Tuto povídku hodnotím jako nejslabší.

Druhá to však vylepšila s Klasickými jmény ;) Avšak je poněkud smutná. Celá taková v melancholickém duchu. O podrobení, naději a smutku…

Třetí povídkou je Písek a Struska. Jde o „vyspělou“ lidskou formu života, která se dokáže živit hlínou. Zranění se regenerují a amputované končetiny dorůstají. Jednou však narazí na psa… Obyčejného živého a skutečného psa. V prostředí, kde by již žádný neměli být, Nemají jak přežít, čím se živit… Jak s ním naloží naše trojice „nadlidí“?

Další povídka, která stojí za zmínku je Popkomando. Myšlenka je o nesmrtelnosti na úkor rozmnožování. Tady jsem jen kroutila hlavou. Jako obyčejný člověk bych po nesmrtelnosti netoužila. A už vůbec ne na úkor toho nemoct mít potomky. (Bože co bych bez těch svých dělala? Jak bych dokázala žít třeba 150 a více let a nemít ty radosti a starosti co s tím souvisí?) Jasně nesmrtelnost se hledá už od starých bájí. Chápu, že jsou jedinci, kteří by to chtěli, ale muset? Nemít na výběr.. Ne tenhle příběh byl asi nejsilnější pro mou osobu. Nesouhlasím, nechci a odmítám si něco takového připustit.

Myslím, že nemá cenu popisovat každou jednu povídku. Tyto jako nástin snad stačí. Je zde z nich cítit takový zvláštní pohled na svět. V některých jakoby jste se pohroužili do minulosti. Nakonec však zjistíte, že jde o budoucnost. Naše činy, mají nějaké následky a představy autora jsou až děsivé. Někdy smutné, beznadějné sálání z povídek. Nějak jsem nezaznamenala šťastný konec. Povídka je ukončena a Vy si sami přemýšlejte…

Je zde plno smyšlených slov, neznámých (alespoň pro mě )… Autor je používá s jasnou samozřejmostí. V průběhu vyprávění se Vám většina, více či méně objasní. Avšak pro start je to vždy malinko složité.

Celkově na mě kniha působila ponuře, smutně, beznadějně. Zoufalství a bezmoc mi pronásledovali ještě nějakou chvíli. U některých příběhů déle.

Celkové hodnocení tak 7/10. Kniha byla celkem přínosná a až hororová. Avšak skutečně laděná na temné vlně budoucnosti, kterou snad nikdo nechce….


Jitulisko.blogspot.cz

Vydejte se hluboko do 21. století… Zatím jsme na začátku tohoto věku – a obrysy budoucnosti zůstávají mnohoznačně mlhavé. Zrychlí se technický pokrok? Přijde éra hojnosti, ekonomika 2.0., jak tvrdí zastánci „teorie singularity“? ... více

Komentáře (0)