Ten, kdo stojí v koutě

recenze

Ten, kdo stojí v koutě (2012) / stavlamich

Ten, kdo stojí v koutě - Stephen Chbosky

"Vidíš věci kolem sebe. Mlčíš o nich. A rozumíš."

Příběh o chlapci, který se učí znovu žít a objevuje kouzlo opravdového přátelství.
Charlie byl vždycky trochu odtržený od společnosti. Ale poslední dobou je to horší. Nemá nikoho, komu by mohl říct, jak se doopravdy cítí a ve škole se snaží hlavně přežít. Charlie vypráví svůj příběh příteli, o kterém sice nic podrobnějšího neví, ale kterému věří, že ho vždy vyslechne a pochopí jeho pocity. Střední škola není v ničem jednoduchá, je jako moře, je jenom na nás, jestli začneme dělat jedno tempo za druhým a poplaveme nebo se začneme topit. Charlie se snaží zapojit se, je chytrý, spolehlivý a není důvod se neukázat. Ale problém je v tom, že ještě spoustu věcí nezažil, poznává věci, kterým zatím nerozumí a lidé ve škole ho špatně chápou. Charlie ví, jak to v životě chodí, zažil si toho už hodně, ale na druhou stranu toho na něj ještě mnoho čeká. Radost. Štěstí. Láska. A opravdové přátelství.

Netuším, jak jsem se k prvnímu románu scénáristy a režiséra Stephena Chboskyho dostala - možná jsem si knížku chtěla přečíst po zjištění, že ve stejnojmenném filmu hraje představitelka Hermiony Emma Watson. Nebo mě zaujaly recenze na knižních blozích. Je pravděpodobné, že mě navnadila Fée, která mi vždycky dává dobré tipy na čtení. Ať tak či onak, jeden malý zelený výtisk toho tolik chváleného románu jsem dostala pod stromeček a během minulého týdne s okouzlením, myšlenkami na pochodu a uvolněným napětím četla.

I když by se mohlo zdát, že je Charlie jiný než všichni ostatní, tak ve skutečnosti je to stále člověk jako jeho vrstevníci. Jenom vnímá svět trochu odlišně. Charlieho spolužáci si užívají život a jako všichni mladí, předtím než jim nějaká událost zásadně změní život, nic moc neberou vážně. Charlieho život se ale zásadně změnil už v dětství. Přátel nikdy neměl mnoho a když ztratil i toho nejlepšího, uzavřel se před světem do sebe. Ostatní na to nereagovali zrovna nejlíp a Charlieho první středoškolské dny se proměnily v noční můru. Ale jakmile potká Patricka a jeho nevlastní sestru Sam, změní se jeho svízelná situace a stanou se přáteli, kteří rozumí jeho pocitům a neodsuzují ho za to.
Charlie je ten typ kluka, který se nesnaží přesvědčit sám sebe planými řečmi o tom, že se změní. On si jenom nenamlouvá, že se sebou něco udělá. On se sebou opravdu něco dělá, dělá všechno pro, aby se už nikdy nemusel školou a společností potloukat a trpět tím. Patnáctiletý Charlie je ztělesněním nás samých. Jsem si jistá, že každý se v určité části Charlieho osobnosti najde. Jednou plný pochybností a nejistoty a jindy zcela přesvědčen o své pravdě a je si jistý sám sebou. Přesně jako já, jako my. Opravdu moc se mi líbilo, jakým způsobem Charlie vyprávěl jednotlivé pasáže svého života, všechny jeho úspěchy i pády. Charlie je opravdu vyjimečný člověk s krásnou duší, jehož život je nenahraditelný. Hlavně konec knihy je opravdu emotivní, v té chvíli jsem se už neudržela a nechala slzám volný průchod. Plakala jsem, protože jsem byla na Charlieho pyšná a byla jsem ráda, že věří sám v sebe. Je zvláštní takhle vmínát osobu z knihy, myslím, že takové spojení jsem zatím ještě s žádnou knižní postavou neměla.

Mám ráda, když jsou z příběhu emoce téměř hmatatelné a rozpoložení postav cítíte na sobě samých. Všechny Charlieho pocity i jeho momentální stavy jsem vnímala, jako by seděl vedle mě a jeho příběh mi vyprávěl osobně. Ale to není jen jeden důvod, který dělá tuto knížku tak skvělou. Po dočtení jsem se cítila nekonečně, jako nikdy předtím. Nemohla jsem usnout a přemýšlela jsem. O Charlim, o životě, o jeho slovech a činech. Sice jsem druhý den nemohla únavou vstát, ale ten večer strávený zpětným listováním v knize za to stál.

Po přečtení nebyl tím pádem důvod nepodívat se na film. Film je téměř totožný s knihou a taktéž plný emocí. Hlavní role Charlieho, jíž se v tomto případě ujal mladičký Logan Lerman, je naprosto věrohodná s knižním Charliem. Myslím si, že Logan odvedl při ztvárnění této postavy svělou práci a kniha Stephena Chboskyho i s filmem jsou díla, ke kterým se jednou moc ráda vrátím. Ten, kdo stojí v koutě je nádhernou a strhující alternativou toho, když si chcete na chvíli odpočinout od světa veškerého napřirozena. Je to příběh plný emocí, které vás nenechají chladnými a které vás rozpláčou. Jednoznačně doporučuji tuto knihu přečíst! Ale jak napsal sám autor, knížka se velmi snadno čte a přesto je těžké číst ji správně. Já jsem to tedy tak vnímala a ke spoustě okamžiků jsem se musela vracet. :)

Mé hodnocení:
★ ★ ★ ★ ★

Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskyho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo ... více

Komentáře (0)