Terror

recenze

Franklinova expedice 1847. Lodě Jejího veličenstva Erebus a Terror jsou už druhým rokem zamrzlé daleko na arktickém severu poblíž Země krále Williama. Teplota vzduchu se pohybuje kolem -50 stupňů Celsia. Posádkám obou lodí se tenčí zásoby potravin i uhlí na vytápění, muži trpí omrzlinami, zápalem plic či počínajícími příznaky kurdějí, a navíc venku obchází obrovité monstrum, které si rádo pochutnává na lidském mase. Takto začíná děj Simmonsovy knihy Terror.

Příběh operuje s prvky skutečných událostí, jež se odehrály v letech 1845-1848. Z britských ostrovů vypluly pod velením kapitána Johna Franklina dvě sesterské lodě čítající 129 mužů, aby našly tzv. Severozápadní cestu – kratší alternativu propojující Atlantský a Tichý oceán. Přestože lodě byly speciálně upraveny a vybaveny pro plavbu v ledu a zároveň opatřeny potravinami na několik let, expedice dopadla katastrofálně a nikdo nepřežil.
Simmons ve své knize oživuje historické postavy na pozadí tragické výpravy, a navíc přidává prvek fantastična – ledové monstrum vraždící námořníky.

Kniha je koncipována do kapitol pojmenovaných po postavách, z jejichž úhlu pohledu je určitá část příběhu vyprávěna. Většinou se jedná o hlavní postavy – kapitán Erebu Franklin, kapitán Terroru Crozier, doktor Goodsir…, ale někdy je třeba obrátit pozornost k méně významným charakterům, které však mají výrazný vliv na posun děje.
Protagonistou románu je Francis Crozier, kapitán Terroru. Většina kapitol je líčena z jeho úhlu pohledu. Crozier se potýká se svými osobními démony (tím nejhorším je alkohol), jakožto velící důstojník si však přes veškeré útrapy musí zachovat rozum a vést své muže k přežití.
Významnou postavou je doktor Goodsir, který má na starost všechny nemocné a umírající. Jeho očima čtenář zažije strašlivé amputace, pohled na krvácející otvory pacientů s kurdějemi či smutek z nemožnosti jim pomoci.
Emocionální dopad zanechají na čtenářích také Irving nebo Hickey.
Na palubě Terroru se kromě mužů nachází jedna žena; je to Eskymačka, kterou s sebou přivedla jedna skupina vracející se z krátké průzkumné výpravy. Nemluví, protože nemá jazyk, narušuje však morálku mužstva, jelikož se zdá, že má nějakou spojitost s ledovým monstrem.

Tempo odvíjení příběhu je většinou pomalé, v podstatě vyložené zamrzlé, a pasáže, které budou některým čtenářům připadat jako hluboce atmosférické, se mohou jiným jevit jako rozvleklé a nezáživné. Autor vykresluje tíživou prázdnotu pomalu ubíhajících arktických dní, všude panující mráz, který zalézá námořníkům až do duše, praskající led a ozvěnu větru, jež jim zní jako kvílení duší jejich mrtvých přátel.
Muži na palubě ale nebojují jen s počasím, ale také sami se sebou a mezi sebou. Každá z postav je jedinečná, má svou minulost a způsob, jak se s extrémní situací vypořádat. Zdaleka ne všichni drží pospolu – zásoby alkoholu, sušeného masa a konzerv se tenčí, na ledu se jim nedaří nacházet skoro žádná zvířata a denní příděl stravy je o to menší, čím více hladových krků je třeba živit. Navíc musí krmit i nemocné. Brzy nastane doba, kdy potraviny prostě dojdou a začne se řešit morální (a lidská) otázka změny jídelníčku.

Román Terror ale rozhodně není komorním dramatem z prostředí dvou zamrzlých lodí; příběh se neodehrává pouze na nich. Posádka musí hledat způsoby, jak se odtamtud dostat – na lodích nebo bez nich – což zároveň znamená vstoupit do teritoria predátora, jehož nedokáže nikdo zabít.

Kniha není žádný drobeček ani oddechová jednohubka; obsahuje dlouhé popisy ledové krajiny, konstrukce lodí, oblečení do mrazu, strategických plánů postupu a osobních úvah. Každá postava si zde prožívá své vlastní soukromé utrpení s vidinou velice pravděpodobné smrti hladem, zimou, vlivem nemoci nebo v zubech netvora. A tak název knihy „Terror“ dostává kromě jména lodi mnoho dalších podob a významů.

Horor amerického autora je tentokrát inspirovaný tajemnými okolnostmi zániku polární výpravy sira Johna Franklina při hledání takzvané severozápadní cesty, které dodnes nebyly objasněny. Výchozím bodem napínavého děje je říjen ro... více

Komentáře (0)