Tma

recenze

"Bylo to nejsmutnější a nejtěžší rozhodnutí, jaké kdy v životě musel udělat."

Když jsem se doslechla, že vyjde třetí kniha od Bernarda Miniera, nemohla jsem se jí dočkat. Trochu jsem byla rozpačitá z toho, že kniha vychází v období, kdy se musím učit na státnice. Ale vždyť co. Mráz jsem taky četla, když jsem se učila na ekonomické státnice, takže to je prostě osud. :D Znovu se setkáváme se starým známým detektivem Martinem Servazem a kniha má hned od začátku grády. Už jen ten prolog mě emocionálně vyšťavil (podobně jako mě v současné době emocionálně odrovnává GOT)... Souboj psa - nejvěrnějšího přítele člověka - se smečkou vlků byl popsán tak zdařile, že mi téměř ukápla slza hned na páté straně. To napětí a prostě vše, připadalo mi to, jako kdybych se koukala na scénu z nějakého filmu a ne že čtu jen knihu. Tedy klobouk dolů... ;)

"Žárlivost, touha a pomsta, to jsou nejběžnější motivy..."

Vše začíná tím, když rozhlasová moderátorka Christine objeví ve své schránce dopis na rozloučenou. Neví, kdo jí ho poslal, ale jedno je jisté - daný člověk se chystá spáchat sebevraždu. To ještě netušila, že tím dopisem všechno jen začíná. Poté následuje série "nešťastných" událostí, díky nimž je Christine naprosto odstřižena od své rodiny, přátel, známých a kolegů. Dokonce přijde o práci. Je přesvědčená, že se stala obětí nějakého spiknutí namířeného přímo proti její osobě. Jako by to nestačilo, ani policie jí nevěří, když se na ni obrátí s prosbou o pomoc. Mezitím se detektiv Servaz zotavuje na neschopence, ale někdo mermomocí chce, aby se vrátil zpět do práce...

"Jsem pozitivní hrdina."

Po přečtení knihy můžu s jistotou prohlásit, že tento díl byl zatím ten ze všech nejzdařilejší. Ani nedokážu říct proč, ale takový ve mně převažuje pocit. Všechny Minierovy knihy jsou stejně čtivé, děj nikde nevázne, vše rychle odsýpá, příběh graduje tak, jak má, a mohla bych vyjmenovat i mnoho dalších předností. Tento díl, třetí v pořadí, je jednoznačně nejvíc psychologicky zaměřený. Když jen pomyslím na to, čemu všemu byla hlavní aktérka/oběť vystavena, tak mi zůstává rozum stát a hrůzou se mi ježí chlupy na zádech... Tato kniha je zajímavou ukázkou toho, jak přemýšlejí excelentní manipulátoři a co všechno můžou použít proti vám, aby se všichni, koho máte rádi, k vám obrátili zády. Pomineme-li psychologický aspekt příběhu, kniha ještě přináší takový lehoučký náhled do světa kosmonautiky. A nejen to. Kdo četl první díl, tak ví, že hlavním záporákem tam byl Julian Hirtman, uprchlý zločinec, který však našemu detektivovi nedal spát. Už od prvního dílu čekám, kdy se tam znovu objeví, kdy zase udeří, protože je jasné, že jedno jejich krátké setkání v obou zanechalo velmi silný dojem. I Tma je plná odkazů na Juliana, ale kde nic, tu nic. Klasicky se příběh točí kolem něčeho jiného a zápletka s Julianem je jen na pozadí. Původně jsem si myslela, že toto bude třídílná série (klasicky), ale dle epilogu a z toho, že dosud nebyla dořešena zápletka s Julianem a kus rozehrané zápletky z druhého dílu, usuzuji, že autor má v záloze další díly s Martinem Servazem v hlavní roli. A já se už nemůžu dočkat! Jsem velmi ráda, že jsem objevila "neseverskou" krimi sérii, která se těm severským stoprocentně vyrovná a některé možná dokonce předčí. Také musím zmínit, že kniha má naprosto skvělou obálku. Přiznám se, až po delší době mi došlo, že horní polovina představuje rozbouřené moře a dolní zas nebe. Ty vlny jsem v tom holt na první pohled neviděla. :D Na to, že má kniha zhruba 600 stran, tak se četla velmi rychle, ale na to já jsem u Bernarda už zvyklá. Také jsem Tmu zvládla přečíst ještě před státnicemi. Každopádně knihu (i autora) všem vřele doporučuji k přečtení a napjatě očekávám pokračování. Doufám, že bude brzy...

Domča četbou povinná

Na Štědrý den objeví Christine Steinmeyerová, rozhlasová moderátorka z Toulouse, ve své poštovní schránce dopis od ženy, která v něm oznamuje svou sebevraždu. Christine je přesvědčená, že se dopis dostal do její schránky omylem. C... více

Komentáře (0)