„… chytí a nepustí. Uchvátí.
Překvapí,“: s tou neoddiskutovatelnou pravdou z přebalu knihu
jsem se ztotožnil už po pár přečtených povídkách z tohoto „mamutího“
výběru nejlepších příběhů ze současné světové krimi tvorby. Ostravské nakl.
Domino, které má za sebou už několik úspěšných antologií světové krimi a
thrillerů jako „Nájemní zabijáci“, „Nenávist“, „Nebezpečné ženy“, přineslo na
český trh rozsáhlý výběr povídek sestavený známým britským editorem Maximem Jakubowskym.
Ten vyšel v roce 2009 pod názvem „The Mammoth Book Of International Crime“
a prezentuje třicet šest autorů jak těch nejzvučnějších jmen, tak jmen, o
kterých se český čtenář dovídá poprvé. Jak editor ve své předmluvě píše, jeho
primárním záměrem bylo předložit především angloamerickým čtenářům ochutnávku
z děl neanglicky píšících spisovatelů. Seznámí nás tak s povídkami
například skandinávské, francouzské, italské, ruské či německé produkce, ale i
z velmi nezvyklých či exotický literárních oblastí jako je Trinidad, Mexiko,
Japonsko či Kuba.
Už prvních pár povídek jasně ukazuje, že editorovým hlavním
kritériem byla zejména originalita. Netradiční případ, netradiční myšlenka,
netradiční prostředí. Asi o žádné povídce bych s upřímností nemohl tvrdit,
že je drastická, krvavá, prostě až thrillerová. Jakubowski nám snad ani nechtěl
předložit klasické krimi příběhy o vyšetřování děsivých zločinů, ale spíše
příběhy o zločinu samotném. Co povídka, to naprosto jiný pohled do světa
zločinu, to jiná filozofie násilí. U některých se dokonce někdo může ptát,
jestli to ještě vůbec je krimi žánr. Ale vždy se v nich vyskytuje nějaká
ta mrtvola, které ale ne vždy se do tohoto stavu dostala záměrným činem. Typickým
příkladem je skvělý příběh tureckého autora F. Tilmaca „Vyjížďka ve větru“. Dalším
nepřehlédnutelným kritériem ale určitě byl humor. Ironický, cynický, přesto
výrazný prvek, kterým bych charakterizoval většinu sbírky. Nejvíce ho zde
nalézáme u německých autorů v povídkách jako „Svatba ve Voerde“ a pak hlavně
v příběhu „Neprůchodný eskalátor“. Skutečně cynický humoru pak najdeme ve
Fitzekově „Všechno pro Bergkamen“. Ale v tomto směru je králem vtipu
povídka britského klasika J. Mortimera „Rumpole a vánoční prázdniny“. Ale i
nejzvučnější hvězda v tomto výběru Jeffery Deaver, snad vlajkový autor
z flotily nakl. Domino, vám povídkou „Vánoční dárek“ místy na tváří vyloudí
úsměv, a to především svéráznými komentáři jeho geniálního vozíčkáře Rhyma Lincolna.
V netradičním duchu je taktéž povídka další světové autority Jo Nesboa,
která je založená na myšlence, že děti nejsou vždy tím nejkrásnějším darem od
Boha.

---

Ale osobně jsem byl možná nejvíce zvědavý na díla z netradičních
literatur. A všechna předčila moje očekávání. V marihuanovém rauši
proplujete povídkou „Šťastný nález“ 
z karibského ostrova Trinidad, či typicky mysteriózně vyznívá
japonský příběh „Záhada městské legendy“, připomínající Suzukiho „Kruh“. Snad nejvíce
jsem byl zvědavý na příběh kubánského autora L. Padura. Jeho „Pohled do slunce“
a indické „Hlasy v hlavě“ ve čtenáři nejvíce dokážou zahrát na nervy, ani
ne tak činy, jako hrůznou psychologií.

„Světové krimipovídky“ vám na ploše 639 stran nabízejí přes
tři desítky povídek, z nichž každá mne osobně „chytila a nepustila, uchvátila a překvapila.“

Vydalo na podzim roku 2013 nakladatelství Domino.

---

Světové krimipovídky * antologie

Co napsat o knize, do níž jsou zařazeny krimipovídky od šestatřiceti mistrů tohoto žánru? Snad jen pár nejslavnějších jmen: Jeffery Deaver, Jo Nesbø, Boris Akunin nebo Ruth Rendellová. Bylo by ale nespravedlivé vzbuzovat dojem,... více

---

Komentáře (0)

Přidat komentář

---