Transsrdeční magistrála

recenze

Radovan Voříšek je brněnský lektor prevence a psychoterapeut na poli drogových závislostí v organizaci Podané ruce. Je ženatý, má čtyři děti. Je křesťan a od roku 1990 člen komunity Emanuel. Prostý, obyčejný člověk, který píše prostou „poezii všedního dne“, nepříliš květnatou, s prostými obrazy. Jak o něm říká v předmluvě básník Petr Vrbacký, v osobních setkáních s ním se, iniciativou a péčí jeho ženy radost ze života stává doslova „hmotnou“. Jak o sobě říká sám autor ve své předmluvě, veškerou poezii s ním píše jeho žena Anna, která ji s ním žije, aby měl o čem psát.

Jeho poezie mě oslovila před několika lety. Přečetla jsem všechny jeho sbírky a k básním se ráda vracím.

Ve sbírce Transsrdeční magistrála najdeme několik oddílů básní. V oddílu Jako muže a ženu je stvořil se Radovan Voříšek věnuje lásce mezi mužem a ženou:
milovat, že znamená…

nevíš nic
o kráse studny
bez Sahary na patře

a

milovat, že znamená
dávat pít

už víš?

hodino žízně

prameníš


V oddílu Postničky shromáždil autor vztahující se ke zvláštní době čtyřiceti dnů před Velikonocemi, neboli půstu:
Modlitba Jeremiášova

Přes holá návrší
žene se pláč

Zorejte úhor
nesejte do trní

Ztratili stezku
kudy a nač

Neschopni opustit
činy co poskvrní

Navrať se odpadlý
navrať se toulavá

Vzpomeňte dnů
kdy pevní jste stáli

Vždyť jsem váš Bůh
věrný vám zůstávám

Protřete oči
dlouho jste spali

V oddílu Mám kořeny na dědině najdeme básně, které spojuje zvláštní poetika malých vesnic a venkovské krajiny:
U Vilémovských chaloupek

Za loukou zapadalo
do žluta
Z trsů trav vyprýštily
metličky stébel

A jak se to slunko
ke mně prodíralo
ty metličky zlatilo

Začal jsem chválit Boha
zpěvem, který mi
svým dílem
pošeptal


V oddílu Nedokazetelno najdeme různé básně s křesťanskou tematikou:
skrze skřivany
prosvítáš

a polní lilie
jsou tvůj šat

jsi všude
a odevšad

motýl
z prachu hlíny


V dalším oddílu Terapeutické vychází Radovan Voříšek ze zkušeností ze své práce a v posledním oddíle Ze dna pytle vybírá z básní, které se mu nepodařilo nikam jinam zařadit.

Na poezii Radovana Voříška obdivuji především to, jak stručně se dokáže vyjadřovat a jak dokáže najít poetiku ve věcech zcela přirozených, kterými žijeme každý den, jen je nevnímáme tak ostře jako on. Děkuji mu, že nás čtenáře nechává vstoupit do světa své bohaté obraznosti. Já jsem jeho pozvání ráda přijala a těším se na další.

Básně i osobnost Radovana Voříška představu o básníkovi odklízejí kamsi na opačný konec vesmíru. Jako člověk je Radek výzvou k důkladnému přezkoumání teze „není umění bez utrpení“. A jako básník rozhodně není truchlencem, jenž roz... více

Komentáře (0)