V hrozných časech si lidé musí pomáhat

Rok 1941. Litva. Lina seděla u stolu a psala dopis sestřenici, které se podařilo uniknout před tou hrůzou, která je čekala.

Rodinu Vilkasových toho večera překvapila NKVD (sovětská policie) a násilně je vyháněla z domu do nákladních vozů, kde už několik Litevců zkroušeně nebo vyděšeně sedělo. Lina nevěděla, co se děje, ale to hlavní, co jí zajímalo, byl její otec. Kde byl? Proč tam nebyl s nimi?

Lina, společně s její maminkou Jelenou, mladším bráškou Jonasem a ostatními dorazili na nástupiště, kde je Sověti zahnali do vagonů pro dobytek. Tam se museli několik týdnů mačkat. Postupně chřadli, dostávali málo jídla, ale i přesto si všichni pomáhali. Lina a Jonas se tam seznámili i s Andriusem, který se později stane velmi důležitou postavou v životě jejich rodiny, hodně jim pomůže.

Po tisíckách kilometrů všichni doufali, že se to zlepší. Že dorazí na lepší místo. Ale opak byl pravdou. Čekalo je něco mnohem horšího. Odsouzení ke 25 letům nucených prací. Na Sibiři.

Tato doba byla opravdu strašná, zemřelo asi 20 milionů lidí. Otec Ruty Sepetys utekl z Litvy, když byla společně s Lotyšskem a Estonskem obsazena Sovětským svazem. Všechny země přišly o asi třetinu obyvatel a samostatnosti se dočkaly až po padesáti letech.

Lina byla vypravěčkou tohoto příběhu. Bylo jí patnáct a mířila na uměleckou školu díky svému velkému nadání- kreslení. Tam bohužel nikdy nenastoupila. Místo toho strávila roky na Sibiři. I když nic neudělala. Za nic nemohla. Nikdo za nic nemohl. Ale byli na seznamu. Spoustu lidí postupně umíralo.

Co Linu udržovalo při životě? Co jí dělalo aspoň trochu radost? Kreslení. Kreslila všechno kolem sebe, vybila si tak vztek a uchovávala mnohdy bolestné vzpomínky. Pár kreseb posílala i po jiných lidech, aby se někdy dostaly k tátovi.

I přes tuto hroznou dobu si lidé vzájemně pomáhali a dělili se. A hlavně doufali, že všechno už konečně skončí.

Nádherná kniha se silným a dojemným příběhem, díky kterému jsem si uvědomila, jaká nespravedlivá doba to byla. Osdsoudili spoustu nevinných lidí na smrt. A ti s tím bohužel nemohli nic dělat.

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace d... více

Komentáře (0)