Ve stínu arény je někdy pořádně horko

recenze

Ve stínu arény (2014) / lenkaknel

Tentokrát autorka děj příběhu umístila do 1. století př. n. l., konkrétně do roku -91. Začíná ve městě Milétos, kdy hlavní hrdina Brasidias přijíždí domů na naléhavou žádost otce. Sotva se po několika měsících své nepřítomnosti (jak jsem aspoň pochopila) přivítá s rodinou, dozví se důvod, proč musel/měl tak narychlo přijet a přerušit svou práci u armády (pozn.: není voják, pracuje u pomocných sborů). Jeho otec, významný soudce a archont města, v uplynulých měsících řešil (a zdárně vyřešil) jeden dosti nepříjemný případ. Šlo o vysoce postaveného římského úředníka, který mnoha místním lidem znepříjemňoval život. A mnohým ho vzal. Brasidiův otec ho proto nechal odsoudit a popravit za věci, které udělal. Jenže pak vyšlo najevo, že dotyčný je (tedy byl) nevlastním bratrem římského konzula Philippa. A ten rozhodně neměl radost, že mu popravili bráchu. Co na tom, že se za života ignorovali… A tak nechá Brasidiova otce odsoudit a popravit za věci, které neudělal. Ještě v ten den, kdy Brasidias přijde domů, ho odvedou vojáci. Jako by nestačilo, že kromě toho mu zabaví veškerý majetek, je také vydán zatykač na zbylé členy rodiny. Naštěstí se jim povede dostat se za pomoci Brasidiova přítele Lýkia pryč z města. Naneštěstí však bez Brasidia. Když se dostane do vězení, myslí si, že bude také popraven. Dozví se však, že pro něj mají v záloze něco \"lepšího\". A tak se octne v gladiátorské škole v Ravenně. Na začátku své cesty ještě netuší, že boží mlýny budou mlít... Pomalu. Ale jistě.

Knihu Ve stínu arény opět vydalo nakladatelství Millennium Publishing. Má 291 stran a velice krásnou obálku. (Myslete si, co chcete, ale já mám prostě ráda, když k sobě autorovy knížky ladí.) Ve svém třetím historickém románu (i když myslím, že to není třeba zdůrazňovat) nás Ivana Špičková vezme do nelítostného prostředí arény a gladiátorských zápasů. A s tímto tématem si poradí… jak jinak, než znamenitě. Při čtení jejích knih mám vždycky pocit, že před sebou nemám postavy, ale lidi. I tentokrát tomu nebylo jinak. Jsem si celkem jistá, že si hlavního hrdinu také zamilujete :-) Brasidias mi v některých okamžicích připomínal Nell ze Ztraceno v písku. Ne snad tím, že by byl v nějakém ohledu jako holka. Rozhodně ne. Stejně jako ona však byl svým pánem nucen k něčemu, co z duše nenáviděl. Kniha je vyprávěná v er-formě a je velice čtivá a prostě… prostě… no prostě je tak skvělá, že k tomu není víc co říct.
Opět pětihvězdičková záležitost. Tak jako všechny předchozí knihy autorky, které jsem měla možnost číst. Což jsou v tomto okamžiku všechny (kromě Bohů Efesu, ale do nich se taky brzy pustím).

Historickým románem Ve stínu arény, tentokrát vtáhne Ivana Špičková své čtenáře do Malé Asie, v období 91 př. n. l. Hrdina románu, syn vysokého úředníka, Brasidias, je podvodně zbaven cti, rodiny, majetku a stává se otrokem a jako... více

Komentáře (0)