Věž lží

recenze

Hraběnka Mahaut porodila svému manželovi již dvě dcery a doufala, že potřetí to bude konečně syn - dědic. Jen on jí může zajistit místo u dvora a po boku svého manžela. Kdyby se tak nestalo, mohlo by být manželství anulováno a ona by byla doživotně zavřená v klášteře. Podaří se Mahaut upevnit své postavení?

Jak tomu osud chtěl, Mahaut na cestě do Paříže porodila holčičku. Rozhodla se na cestu vzít komornou, která byla také těhotná. Mahaut nechtěla ponechat nic náhodě.

„Budu ho kojit sama,” prohlásila Mahaut otevřeně a rázně. „Moje síla vyváží škody, k nimž došlo při překotném porodu.”
„Nemusím tedy hledat kojnou v Dourdanu?”
„Pro mě ne, Flavy, ale pro mou komornou, která, jak víte, také před třemi dny porodila. Onemocněla horečkou omladic. Dělám si o ni starosti. Její... dcerka nesmí trpět hlady.”
Nepatrné zaváhání zasáhlo muže jako bodnutí nože.

Jelikož komorná umřela na horečku, o výměně dětí věděl akorát její manžel Loup a blízký přítel Mahaut - Hugec z Flavy. Holčička Séverine místo bohatého života šlechtičny prožila neveselý život u Loupa až do své dospělosti. Loup léčil svůj žal alkoholem a nic netušící Séverině vyčítal úmrtí matky.

Adrien z Flavy tušil co se stalo, podle chování a vyprávění otce. Nemohl se smířit s takovou nespravedlností a chce, aby se Mahaut zodpovídala z činu, o kterém si myslí, že je dávno zapomenutý. Nemůže Séverine prozradit její pravý důvod a tak vymyslí plán, aby měla aspoň dobrou výchovu rovnající se jejímu původu.Vezme ji k Johaně (své pravé sestře) s prosbou, aby si ji vzala pod svou ochranu.

Johana nadšeně souhlasí a stanou se z nich velké přítelkyně. Johana má další dvě sestry, které dostanou svým cizoložstvím do vězení i Johanu a všechny jsou nemilosrdně uvězněni bůh ví kde. To ví jen král, který je nechal uvěznit. Podaří se osvobodit alespoň Johanu, která o ničem nevěděla a ničím se neprovinila? Dozví se Séverine pravdu o svém původu?

Marie Cristen napsala vynikající historický román, kde kombinuje pravdivý příběh s fikcí. Co se skutečně stalo, nalezneme v dodatku na konci knihy. V historických osobnostech jsem se neztrácela a pokud by se to někomu stalo, na konci knihy je rodokmen, podle kterého se snadno zorientujeme. Příběh je napsán lehce a zajímavě, přečetla jsem 420 stran za 3 dny.

Hlavně mě zajímal příběh Séverine a Johany, protože o nich je hlavní příběh. Johana byla čestná žena, která, i když ji byl manžel vybrán, prožívala s ním velkou lásku. Její osud ve mě vzbuzoval soucit, vždyť ona nevěděla o špatnostech sester a přesto byla potrestána. Odvezli ji od dětí a žila v podmínkách na které nebyla zvyklá. I Séverine neměla lehký život, ale přesto byla statečná a dokázala v mnohých zkouškách života zachovat chladnou hlavu. Dokonce i jí se nevyhne osudová láska - koho miluje o tom si přečtěte sami:)

„Zapomněl jsi, kdo jsem? Nula. Zavržená dcera. Nevíš, co říkáš,” pronesla dívka smutně.
„Právě naopak. Ještě nikdy jsem si nebyl svými city tak jistý. Můj život a má láska patří jen tobě. Navždy!”

Francie roku 1313 Dívka Séverine vyrůstá na hradě daleko od královského dvora. Neví, že je pokrevně spřízněná s třemi snachami Filipa Sličného. Když se dvě z těchto mladých žen dopustí cizoložství, což znamená neslýchaný politic... více

Komentáře (0)