Více než 100 let staré postřehy osvíceného profesora
recenze
Přírodní filosofie II (díl kulturní) (1922) / meluzenaDílo vysoké hodnoty, nejen na svou dobu.
Níže pár citátů z první kapitoly Bůh a náboženství. V knize je mnoho různých perel, na různá témata - což oceníte až ji budete číst.
„Náboženství jest v poetickou formu oděný projev tušení života transcendentního, v němž tone veškerá příroda, jejž svými smysly nechápeme a obvyklým způsobem dokázati nemůžeme.“
„Bůh a církev jsou ovšem dvě různé věci a vším právem říci můžeme, že nikdy nikdo ponětí velikého Boha tak nezneuctil jako církev římská.“
„Liebig, známý chemik, se vyslovil takto: »Všade, kde tupým smyslům člověka dopřáno jest nahlédnouti do hloubky stvoření, poznává velikost a moudrost tvůrce veškerenstva.«“
„Jellinek, profesor chemie v Danzigu, píše: »Všem lidským duším vrozeno jest od počátku svědomím a kategorickým imperativem vnuknutí toužiti po pramenu, z něhož byly vyšly. Každá duše hledá Boha.«“
„Pozoruhodno jest, že zavilí materialisté, chtíce za každou cenu duši v člověku popříti, snaží se ji vložiti do buněk a atomů, pravíce, že tyti vykonávají svobodnou vůli, čímž pak vidíme makroskopické fenomeny. To jest věru podivné: člověku upírati svobodnou vůli, ale přiřknouti ji atomům! Jsou-li pak buňky spojené v těle v mohutný stát, jistě musí existovat hlava tohoto státu, která musí míti přehled a dozor nad harmonickou součinností všech buněk. A touto hlavou jest duše (Lodge, Wachtelborn). Odloučí-li se duše od těla, uvede se ihned činnost buněk v nesoulad a tělo hyne, rozpadá se.“
„Již faktum, že tolik věcí nejdůležitějších nedovedeme pochopiti, může nám být pokynem k víře ve svět existující mimo naše smysly a vědění. Proto jest zavrhování názoru o Bohu mnohem odvážnější než přijímání Boha jakožto střediska onoho světa neznámého.“
„Všemohoucnost Boží nerozumí se tak, že by Bůh dle libosti dělal divy a zázraky. Bůh vyvinuje svou činnost vždy jen v mezích zákonů, kterých jest původcem. Bůh na př. může na prosbu člověka nemocného uzdraviti, neštěstí odvrátiti, práci výsledkem obdařiti, ale činí to vždy tak, že materialista v tom vidí jen nutnou kausální souvislost. Ano, řadu kausalit do několika stupňů zde vidíme, ale poslední kausality nepostřehneme – a zde působila vůle Boží.“
Přírodní filosofie II (díl kulturní) Josef Velenovský