Vítejte v penzionátu mademoiselle Geraldiny

recenze

Etiketa & špionáž (2014) / Jolilinka

Etiketa a špionáž - to je název, nad kterým mi mozek zůstával stát. Skvělý, originální a hlavně velmi poutavý - tu knihu jsem chtěla mít. A to co nejdřív.

Než se mi konečně dostala do ruky, sice to chvíli trvalo, ale do čtení jsem se nadšeně pustila. A kniha mě velmi překvapila. Ani v nejmenším to totiž nebylo to, co jsem čekala. To v žádném případě.

Čtrnáctiletá Sofronie Temminicková je odmalička zvídavá a ráda rozebírá nejrůznější stroje. Netouží po drahých šatech tak jako její sestry, nechová se jako pravá dáma a vždycky se dostane do problémů. Přitom je to ve skutečnosti moc milá holka - to ale paní Temminickovou nezajímá. Je ze své dcery zklamaná a jednou jí nervy prostě přetečou. Sofroniin názor ji nezajímá - její nejmladší dcera bude chodit do penzionátu!

Ač Sofronie naprosto nesouhlasí, brzy po příjezdu zjistí, že penzionát mademoiselle Geraldiny vůbec není takový, jak čekala - je to penzionát pro mladé špionky! A vlastně to ani není penzionát, je to létající vzducholoď, která má představovat školu. A Sofronie by tuhle vzducholoď ani za nic nedala.

Jenže co je to vlastně ten prototyp? Proč je tak důležitý? A kdo všechno po něm jde? Sofronino pátrání začíná.

Vítejte v zemi mechanických pomocníků, mladých špionek, strojů, prototypů, vzducholapků, pístů, piklounů a nejrůznějších mašinek! Tenhle steampunk vás rozhodně naprosto dostane!

Kniha je velmi čtivá, napínavá a zábavná. Postavy jsou naprosto dokonalé a skvěle udělané, všechny bez jediné chybičky. Děj se stále točí kolem tajemného prototypu - co to je, k čemu to je a proč po tom všichni tak jdou? A Sofronie je velmi sympatická hlavní hrdinka.

Sofronii jsem měla od začátku ráda a byla mi příjemná. Žádná falešná, hloupá a rozežraná fiflena, ale zvídavá, přátelská a docela neposlušná holka. Přitom to ale byla hodně chytrá, mazaná a laskavá osůbka, která vždycky přemýšlela, než něco provedla. Ani to ji ale před maléry nezachránilo.

A pak je tu Dimity. Nedovedu ji vystihnout lépe než jako zlatíčko. Dimity byla ztělesněním dobroty a lehce se stala mou favoritkou. Tahle nevinná bytost mi byla tak sympatická jako nikdo v celé knize, i když její lásku k oblečení a etiketě s ní rozhodně nesdílím. Navíc byla strašně roztomilá tím svým laskavým chováním, netrvalo dlouho a předčila i Sofronii. Nejlepší postava!

Monique, ač věčně protivná a povýšená nad ostatní, se také velmi povedla. Celá byla zahalena tajemstvím - kam prototyp ukryla a pro koho pracuje? Neměla jsem ji moc ráda, ale paní Carrigerové se velmi povedla.

Kniha byla skvělá a bylo to mé první setkání se steampunkem. Osobně mi trochu vadilo, že tam ta mechanika, stroje a tak byla zapletena, v průběhu knihy jsem si ale zvykla a kdybych to měla číst znovu, ale bez té mechanické stránky, hodně by mi tam chyběla. Tahle kniha je prostě skvělým úvodem do steampunku pro ty, kdo jej neznají nebo nečtou. Pokud váháte, jestli to zkusit, tak řeknu jen, že určitě!

Co se mi tam ale hodně nehodilo byla ta fantasy stránka knihy. Dobře, mechanické pomocníky bych ještě zvládla, proč ale autorka do příběhu zapletla i vlkodlaky, upíry a další podobné bytosti? Nadpřirozeno se tam podle mě moc nehodilo, i na něj jsem si ale přivykla a teď to beru jako naprostou samozřejmost.

Celkově hodnotím pěti hvězdami, protože i přes drobné zádrhely, které kniha nepochybně měla, jsem se nenudila a dokonale se mi otevřel svět steampunku, který jsem až do té doby ani v nejmenším neznala. Sice to vůbec nesplnilo má očekávání, ale co k tomu říct, možná je to i předčilo. Nakonec jen dodám, že nechápu, proč to autorka vyprávěla ve třetí osobě, i to se ale dá přehlédnout. Já jsem spokojená a vřele doporučuji všem, kteří se steampunkem začínají nebo se prostě jen chtějí pobavit.

Čtrnáctiletá Sofronie dává svojí mamince pořádně zabrat. Víc než správné vychování ji zajímá rozebírání hodinek a šplhání po stromech a její rodina nemůže než doufat, že nikdy nikdo neuvidí, jak dělá pukrle. Paní Temminicková zouf... více

Komentáře (0)