Všichni hledáme...

recenze

Laura (2015) 3 z 5 / ciniminisek
Laura

Finská autorka J.K. Johansson se rozhodla svým příběhem poukázat na éru dnešní doby a to na elektronickou komunikaci. Jak moc lidé důvěřují sociálním sítím a ač je to k nevíře, právě ony někdy dokážou bezpočtu lidem pomoci. Jednou takovou je i dívka Laura, jež se ve stejnojmenném titulu vyskytuje.


Vezmeme to, ale popořádku. Miia Pohjavirtová se vrací na místo svého dětství, do školy ve městečku Palokaski, kterou kdysi sama navštěvovala a nyní spolu se svým bratrem je v ní i sama zaměstnána. Metodička prevence na střední škole se může zdát jako nudná práce, zvláště, když Miino zaměstnání doposud bylo u policie. Ale hned první den nástupu se Miia dozvídá, že po dívce jménem Laura se slehla zem.

Z počátku nad tím Miia nepřemýšlí a práci nechává na ostatních, ale když ji navštíví bývalý kolega a místo s ní chce mluvit s Nikkem, jejím bratrem, rozhodne se pustit do svého vlastního vyšetřování. A jelikož policejní odvětví specializace na internetový zločin má stále v krvi, rozhodne se ho využít ve svůj prospěch. Zda se to Miie povede a hlavně bez úhon jí vlastní, se čtenáři můžou dozvědět právě v titulu Laura.

I když se příběh tváří jako samostatná kniha, už při pomalém dočítání je jasné, že další díly na sebe nenechají dlouho čekat. Autorka si toho spousty nechala otevřeného, což bude mít jistě za následek novou knihu s novým vyšetřováním, ale určité flashbacky budou také nasnadě. Tím vznikne klasický vzorec severských detektivek.

Hlavní hrdinka Miia je milá a sympatická žena s vlastními démony, dá se tedy říci, že je obyčejným člověkem, nikoli knižně vytvořenou postavou. Pravda, do všeho se vrhá po hlavě, ale tak to zkrátka od vyšetřovatelů a hlavních aktérů čtenáři chtějí.

Žánr psychologického románu se nenechává zahanbit, přesto bych titul Laura zaškatulkovala spíše do krabičky s názvem detektivka, což pozná každý čtenář na vlastní kůži ihned, jak knihu otevře. Zápletka je vymyšlena dobře a prostředí školní omladiny dodá čtenáři více emocí a vlastních pocitů ze čtení.

Přestože se autorka J.K. Johansson prvním dílem moc nepředvedla, chválím ji za ukázku z dalšího dílu, který ponese název Noora a mnoho otevřeného v předzvěst rozjíždějící se série.

Zda se tato finská autorka dostane do podvědomí čtenářů severských detektivek můžeme pouze hádat, každopádně krátký počet stran a svižně psaný text rozhodně stojí za přečtení.

Laura Laura J. K. Johansson

Co se stalo Lauře Andersonové? Miia Pohjavirtová, bývalá policistka se specializací na internetový zločin, začíná novou kariéru jako metodička prevence na střední škole, kterou dříve sama navštěvovala. Těsně před začátkem škol... více

Komentáře (0)

Přidat komentář