Vyslyšená modlitba

recenze

O dívce Grace (2017) / knihamouder

Tento příběh je jako sněhová vločka. Můžete jej pozorovat zpovzdálí a kochat se jeho křehkou krásou nebo se ho můžete snažit lapit, ale zničíte tak dokonalé kouzlo a nezbude Vám víc, než miniaturní kapička vody a chlad.

Já čekala, až ke mně vločkový příběh zavane sám. Se zatajeným dechem jsem sledovala, jak se zimní krásky tiše, s ohromnou lehkostí a magickou nádherou snášejí k zemi. Než dosedly na povrch, chvíli to trvalo. Vítr je občas zanesl někam dál, vychýlil je z původní dráhy a oddálil tak jejich dopad na již zasněženou krajinu. Ale ta podívaná stála za to!

Autor má ohromný dar vylíčit obyčejné věci fenomenálním způsobem. Prostřednictvím Davida Winklera Vás donutí zamyslet se nad dnešním uspěchaným životem a pomůže Vám nalézt dávno zapomenuté taje okolního světa. Budete mít chuť zastavit se a pohlédnout k nebi na mraky, do trávy na brouky nebo třeba do sklepního kouta na hodujícího pavouka.

"Život v tropech člověku neustále připomíná nemožnost něco výhradně vlastnit (našel jsem sršně v rýži, střevli ve vodě na holení). Cesta přede mnou patří víc tomu, kdo v ní vyhloubil ty stovky hromádek z rudé hlíny, než komukoli z nás. Trámy tohoto bytu patří mouchám, kouty oken pavoukům, střecha gekonům a švábům. Jsme tu jen nájemníky. Patří nám vůbec to jediné, o čem se domníváme, že je naše - čas, který nám byl tady na Zemi dán?"

Hydrometeorolog David Winkler je tichý člověk. Jeho komunikace s ostatními lidmi pokulhává a některá jeho rozhodnutí působí iracionálně. Věštecké sny a strach z jejich naplnění doženou Davida k útěku od svých nejbližších. Přijde tak o všechno, na čem mu v životě záleželo. Bez rodiny, střechy nad hlavou a financí musí začít od začátku. Co když si David uvědomí chybu a bude se chtít vrátit? Bude mít na návrat prostředky? Přijme ho rodina zpět?

"Naděje je východ slunce, přítel v průchodu, šepot v chodbě. Zůstal vzhůru celou noc, pochodoval, psal si poznámky, šel k oknu. Jako by se rozlomil poslední zámek. Panty odpadly. Dovnitř se hrnulo světlo."

Anthony Doerr se soustředí na příběh osamělého muže, který bojuje hlavně sám se sebou. Uplyne mnoho let, než se David definitivně rozhodne opustit ulitu nejistoty. V Davidově cestě tam a zase zpátky objevíte mnoho zajímavých prvků. Ochutnáte život v tropech. Seznámíte se s krutou a přes to půvabnou zimou na Aljašce. Oslní Vás polární záře. Vstoupíte do světa hmyzu. Dozvíte se spoustu informací o počasí. Zjistíte pár zvláštností o ledových dendritech.

"Teď už chápu, že jsem o sněhu nevěděl nic. Není bílý. Má tisíce barev, barev oblohy i toho, co je pod ním, nebo růžovou barvu lišejníku, který v něm žije, ale žádná z těch barev není ve skutečnosti bílá. Je to nádhera, když se člověk v mém věku - v našem věku - dozví, jak velice se mýlil v něčem tak zásadním.
Když už nemáte co ztratit, nakonec Vám dojde, že svět k Vám může být laskavý a v tenkých štěrbinách ve všem Vám odhalit svou krásu, ale nakonec si Vás buď vezme, nebo Vás opustí."

Kniha je doplněna korespondencí. Ze stránek čiší mnoho smutku. Nechybí však hluboká přátelství, semknutost, laskavost, láska, naděje a odpuštění.

Čtení tohoto díla jsem si dokonale užívala. Spisovatel nikam nespěchal, Davida nechal před dosažením cíle zmoudřet a řádně zestárnout. I když David díky vlastním chybám mnoho ztratil, současně také mnoho získal. Publikace je rozdělena na šest částí. Každá z nich si mě něčím získala. Ať už to byla houževnatost, odhodlanost, přátelství, příroda, věda nebo proroctví.

Příběh postrádá akčnost, napětí a jakékoli nečekané zvraty, ale i tak má co nabídnout. Nechte se unést pestrým líčením děje, nahlédněte do myšlenek starce a doprovoďte ho na cestě za odpuštěním. On Vás na oplátku naučí vidět věci, na které jste už dávno zapomněli.

David Winkler, tichý chlapec okouzlený nestálostí počasí a posedlý sněhem, žije na Aljašce ve městě Anchorage. Někdy vidí události ještě předtím, než se stanou ‒ muže s krabicí na klobouky srazí autobus, sám David se v supermarket... více

Komentáře (0)