Záhadný les Aokigahara Jukai

recenze

Les sebevrahů (2017) / eva3695

Nejzajímavějším místem v Japonsku je rozhodně les Aokigahara Jukai nebo-li moře stromů. Jedná se o nejzalesněnější plochu u úpatí hory Fudži. To však není hlavním lákadlem. Jde o to, že v tomto lese páchají japonci sebevraždu a to až 100 lidí ročně. Proto se mu říká les sebevrahů. Zajímavé je, že lesem vedou různě barevné pásky a nikdo neví proč. Les je tak hustý, že v něm je úplné ticho a zvláštní je i absence zvěře. I přes výstražné tabule zakazující vstup, tak lidé chodí a občas se nikdo nedostane ven. Japonští mytologové tvrdí, že se po lese potulují duchové sebevrahů.
Když se parta lidí vydá na tůru na horu Fudži, nikdo však netuší, jak se tato výprava zvrtne na záchranu vlastního života. Ethan s přítelkyní Mel a partou přátel mají naplánováno zdolat horu Fudži. Jenže počasí jim nepřeje, a tak musí výlet odložit. Na nádraží potkají dva cizince, Bena a Ninu, kteří se chystají kempovat v lese Aokigahara. Ethan o lese neslyšel, ale jeho kamarád ano, a je přesvědčený, že to není dobrý nápad. Nakonec se rozhodnou, že les sebevrahů přeci jen prozkoumají a zůstanou v něm jednu noc. Doufají, že objeví alespoň jednu mrtvolu. To však netuší, že ráno opravdu najdou jednoho mrtvého, a to dokonce člena jejich skupiny.
To však nebude první ani poslední mrtvý. Jelikož se v lese trochu ztratili, jsou nuceni v něm zůstat další noc. K tomu kamarád Neil dostane otravu z jídla a tak budou bojovat i o jeho život. Už nemají vodu ani jídlo, a pomoc stále nikde.
V tomto lese, ale nejsou sami. Nápadná smrt, děsivé zvuky či neobvyklé „skvrny“ na fotografii je přivedou k tomuto rozhodnutí. Opravdu začíná boj o přežití. Podaří se jim dostat včas z lesa nebo umřou další lidé?

Příběh zasazený do reálného místa, a ještě tak děsivého, je skvělý. Od začátku až do konce Vám bude běhat mráz po zádech.
Na knížku jsem narazila náhodou a zaujala mě obálkou i anotací. Dlouho jsem na ni v knihovně čekala, až mi to po roce vyšlo. A opravdu jsem ráda, že jsem se pro ni rozhodla. Skvělé zpracování, ideálně dlouhé kapitoly (prolog, 45 kapitol a epilog) a i přes 450 stran knihu přečtete během několika mála dní. Je to tak napínavé, že nevydechnete, dokud nedočtete poslední stranu.
Tento horor nemůžu hodnotit jinak než pozitivně. Jediné, co bych vytkla a kvůli tomu jsem srazila hodnocení byl návrat Ethana do minulosti. To mi trochu kazilo celkový dojem napínavého děje. Ale až na tento detail, to je skvělý horor. Určitě mám v plánu přečíst i druhou knihu Paříž – Katakomby.

Strhující hororový román, ve kterém se jednoduchá exkurze do míst kde „údajně“ straší, promění v noční můru, když lidé začnou umírat nápadně nepřirozeným způsobem. I když se jedná o horor, je autorův přístup k příběhu velmi promy... více

Komentáře (0)