Zhruba dva roky zpátky jsem četla od autora první díl série a to Vídeňská krev. Pro mě, milovníka pitev byla kniha, jako když najdeš. Proto sem se velmi těšila na Zlatou pomstu.
Bohužel tentokrát musím hodnotit o něco méně než u první knihy. Samotné pitvy šly spíše stranou a na scéně se sice objevila Fanny, ale spíš v roli jako nějaké detektivky. Fanny se dostala do spáru s hrabětem. Setkání nebylo úplně růžové a tak ji začal vydírat. Na pitevně u mrtvol se začaly objevovat jakési tajemné vzkazy a tak Fanny po pohrůžkou začne plnit úkoly, který ji přidělil hrabě.
Příběh nebyl vyloženě špatný, byl hodně akční, což bylo super, ale to, čím si mě získala Vídeňská krev tam prostě nebylo. Ani samotný vztah Fanny a Maxe. To jejich hašteření, které pro mě bylo parádní, tak tady celkem dost pokulhávalo.
A co mi tedy asi nejvíc vadilo bylo to, že kam jsem knihu četla s hodně velkým časovým odstupem, tak autor téměř nic nepřipomněl z prvního dílu a musela jsem dost dlouho hledat určitě souvislosti.
Přesto ale knihu ráda doporučuji.
Zlatá pomsta
René Anour
Vídeň, 1908: Soudní lékařce Fanny Goldmannové je podezřelé, když začne u mrtvých těl, která se ocitají na pitevním stole, objevovat podivné zprávy. Jsou určeny jí? A kdo je jejich autorem? Fanny se záhadu snaží objasnit a pouští s... více
