Ztracený Picasso
recenze
Vařila jsem pro Picassa (2018) / a.kRomán z kouzelného Provensálska zachycuje osudy babičky Ondine a její vnučky Céline, jejichž životy byly silně ovlivněny babiččiným osobním setkáním s Picassem.
Je jaro roku 1936. Sedmnáctiletá Ondine dokončila klášterní školu a vrací se do rodinné restaurace Café Paradis, která je vyhlášená kulinářským uměním její matky. Ondine se musí vzdát milovaného Luca, který odjíždí do světa vydělat peníze na jejich společnou budoucnost. Záhy s ním však ztrácí kontakty nadobro, a nezbývá jí nic jiného než tvrdá dřina v kuchyni. Jednotvárnou práci v restauraci kompenzuje nová povinnost. Do vily nad městem se nastěhoval slavný Španěl z Paříže, říká si Ruiz, ve světě umění ho znají jako Picassa. Pro zmizení z Paříže měl vážné důvody. Picasso si užívá pocit, že je tu inkognito. Ondine má za úkol dovést mu každý den z restaurace obědy. Osobní setkání s malířem a Ondinino kuchařské umění brzy zajistí, že se stane Picassovou osobní kuchařkou přímo ve vile. Při náhodných příležitostech propadá kouzlu Picasova malování a řeší jeho nevyzpytatelné chování. Přestože Picassův pobyt v městečku Juan-les-Pins trvá jen několik týdnů, je pro další život Ondine zásadní.
Ve druhé dějové lince prožívá svůj osud Ondinina vnučka Céline. Je úspěšná hollywoodská umělecká maskérka. Po neradostném dětství, kdy ji nevlastní otec a nevlastní sourozenci utiskovali, se brzy osamostatnila. Matka zůstala v rukách despotického manžela. Na Štědrý den r. 2013 přijíždí Céline za matkou a dozvídá se od ní o dávném babiččině setkání s Picassem. Babička ji to nemůže vyprávět sama, zemřela v den, kdy se Céline narodila. Nečekaný zvrat v rodině způsobí, že Céline využije matkou dříve zakoupený kurz vaření a odjíždí do Francie, aby zde pátrala po skutečnostech z babiččina života. Úspěšná mise může jako jediná vyřešit stávající vzniklou tristní situaci.
Důležitou vedlejší postavou románu je sám Mistr Picasso. Přestože nejde o rekonstrukci jeho života, autorka pro svůj fiktivní příběh využila řadu známých skutečností. Ať už jeho rozvod s ruskou baletkou Olgou, vztah s milenkou Marií- Thérèse či jeho problémy s gestapem. Najdeme zde i další slavné osobnosti. Jako například jeho kontakty se slavným malířem Henrim Matissem, či filmařem panem Cocteauem. Samotný Picasso je zde vykreslený s proměnlivými náladami, nevyzpytatelný, chvilku ohleduplný a vstřícný, pak zas lhostejný, dokonce nepřátelský.
Hlavní slovo mají v románu ale především babička Ondine a vnučka Céline. Obě dějové linky jejich životů se střídají. Céline musí vypátrat babiččino tajemství a tlačí ji čas. Děj se odehrává v několika málo měsících roku 2013 - 14. Zatímco s babičkou Ondine prožíváme životní pouť od setkání s Picassem na jaře 1936, přes útěk do Ameriky na počátku války, i těžký život po válce, kdy se vrací na zpustošená místa v rodné Francii.
Kroky, které musí Céline podniknout k odhalení dávného tajemství, jdou ruku v ruce s vyprávěním Ondine. Čtenář tak do poslední chvíle netuší, jak to vlastně všechno bylo, a jak to vlastně všechno dopadne. Pocit vzrušeného očekávání proto provází až do celého rozuzlení příběhu.
Atmosféru knížce dodávají půvabné popisy Francouzské riviéry s malebným městečkem Juan-les-Pins na poloostrově Antibes. Před očima se přímo zhmotňují kamenné domky v labyrintu úzkých uliček, obchůdky se suvenýry i typickými taverničkami. To vše umocňují neodolatelné popisy místních specialit. Jídlo, vůně, barvy. To vše najdete v dobře vystavěném příběhu, který vás bude určitě bavit.
Vařila jsem pro Picassa Camille Aubray
Román o umění, lásce a jídle v čarovné Provenci. Provence, jaro 1936: v přímořském městečku Juan-les-Pins panuje mimosezonní klid. Sedmnáctiletá Ondine, matčina pravá ruka, pracuje ve vyhlášené rodinné restauraci Café Paradis. ... více