Já nevím jak vy, ale já už vlastně ani neznám jiné detektivky a thrillery, než ty severské. Chladné a sychravé počasí, surová atmosféra, tvrdý naturalismus – takhle nějak to dneska ve světě kriminalistického žánru vypadá. A já si nestěžuju, vůbec ne – mně se to líbí – ale sem tam nějaká ta změna neuškodí. Proto když jsem se v knihkupectví začetla do Medozvěstky, věděla jsem, že musí být moje.
Tedy musím se přiznat, že když jsem v obchodě po knížce sáhla, ani náhodou jsem nevěděla, co že to vlastně je. Instinktivně jsem ale čekala, že to bude spíš něco společenského – ten název je takový poetický – kdo si pod malým, roztomilým ptákem představí vraždu? Ale to už jsem zkrátka já, vždycky se nechám nějak překvapit.
Na počátku nebyla smrt. Tento příběh vypráví, jak smrt přišla na svět.
Touhle větou a příběhem o počátku smrti celá kniha začíná. Už tam mi bylo jasné, že Medozvěstka nebude jen tak obyčejný detektivní román, že toho v sobě bude ukrývat daleko víc.
Rok dva tisíce sedm byl pro celou Keňu rokem celostátních voleb. Voleb s daleko bouřlivějším průběhem, než si kdekterý středoevropský smrtelník dokáže představit. Nepokoje, protesty, demonstrace a chaos byly na denním pořádku. Kmenové sváry kumulovaly ke svému maximu a nikoho z občanů nenechaly chladnými. Zvlášť cítit to pak bylo v Nairobi, v centru celého dění.
A právě tehdy, když jsou rozbroje v nejlepším, policie objeví tělo mrtvé masajské dívky – dle jejich soudu prostitutky. Způsob jakým byla zavražděna a zohyzděna je otřesný, ale už tak docela lhostejnou policii, která má teď na práci jiné věci, to vlastně nezajímá. No co, nějaká hloupá šlapka!
Jediný, kdo je případem doopravdy otřesen a kdo se o něj zajímá, je místní policejní detektiv Mollel. Případ ho šokoval. Podle jasných znaků bylo evidentní, že se někdo snažil dívce provést ženskou obřízku a označkovat ji jako prostitutku. Něco nepřípustného – Mollelovi j z toho zle. A případ ho zasáhl o to víc, když zjistil, že dívka byla těhotná.
Mollel postupně sbírá jednotlivé stopy, které by mu mohly pomoct hnout se z místa. Je jich poskromnu – prostitutky v tamních končinách nemají valnou společenskou hodnotu. V dusném horku prochází zapadlé, špinavé uličky okolo místa činu, ignoruje demonstranty a hledá něco, nebo někoho, kdo by mu mohl aspoň trochu pomoct.
Nakonec ho stopy a svědectví přivedou až za charismatickým knězem, který dívku ukrýval. A i když se onen kněz, jeho žena, která provádí tajné potraty a dívčin poslední, velice bohatý, zákazní, stává hlavním podezřelým, je to pravděpodobně slepá ulice. Mollel už teď totiž chápe, že v pozadí vraždy toho je daleko víc. Něco špinavého a prohnilého – jako kdyby sama vražda nebyla. Ať se mu to líbí nebo ne, vlákna sahají do závratných výšin. Jde tu o kejhák.
A pak se Mollel setkává s Honey, blízkou přítelkyní zavražděné dívky.
Když jsem na začátku říkala, že jsem měla pocit, že tohle nebude jen obyčejná detektivka, ani náhodou jsem netušila, jak moc mám pravdu. Jistě, jde tu především o dosti zapeklitý případ, ale to není všechno. Samotný příběh se mísí s kulturou, historií i kmenovými sváry a nechává nás nahlédnout za oponu. A najednou ta neznámá, exotická a divoká země, už tak neznámá není. Člověk má pocit, jako by tam byl.
Inu, musím uznat, že autor ve svém oboru umí chodit a ví, jak si získat čtenáře. Mě si získal, protože mi ukázal něco nového a přesvědčil mě, že to nové se ani moc neliší od toho, co znám.
Medozvěstka
Richard Crompton
Nairobi, 2007. Zbývá několik dnů do Vánoc a také do prezidentských voleb. Napětí v zemi stoupá s každým okamžikem… V parku byla nalezena mrtvola krásné masajské dívky, podle všeho prostitutky, brutálně zohavená, jako by na ní někd... více
