Bůh a neonové žabky recenze

Ve čtyřiceti se přestěhovala z Prahy na úplnou samotu, aby poznala, že náruč venkova nevoní jen levandulí, ale taky hnojem. Ovšem ani ten vám díky této knize tolik páchnout nebude. A s ním ani žádná překážka, kterou vám život hodí do cesty. Pokud se strhne na Sněžce vichřice, zrovna když se naposledy loučíte s tatínkem, pokud vás vítr připraví o wow vlny, jen co opustíte kadeřnictví, nebo pokud skončíte na dálnici v protisměru v nepojízdném autě, je důležité neztrácet hlavu. Třeba se objeví zachránce v neonových žabkách… Sbírka povídek z pera nezdolné optimistky, která úsměvně představuje „výběr z patálií“ z cesty svým pestrým životem, nabízí laskavé čtení. Možná při něm zjistíte, že dělat díry do světa není až tak nutné.... celý text