Čekala jsem dlouho! recenze

Krev není voda. Jak spolu vycházejí ženy z jedné rodiny, když má každá úplně jinou představu o tom, jak chce svůj život prožít? Změnilo se toho tolik v lidské společnosti? Nejstarší Květa se upíná k modelu muž živitel, její dcera Martina prahne být úspěšnou podnikatelkou a mladší Anička se touží uživit svojí kreativitou. Opravdu chtějí to, co si vysnily, nebo je osud jenom zkouší, co vydrží? Jak jejich životy ovlivní partneři, a co když do jejich života zasáhne emigrace, nemoc nebo smrt? Říká se, že teprve v bolesti člověk pozná své hlubší vědomí. Kniha Čekala jsem dlouho je o soužití tří generací v letech 1968 až 2015. Zjistíte, že nikdy není pozdě a že na svou životní lásku je možné čekat i padesát let. Děj knihy vás vtáhne natolik, že se v ní občas najdete – ať v roli babičky, matky, dcery, vnučky, nebo jako děda, otec, manžel, milenec, či syn někoho z nich.... celý text