Černobílá parta recenze

Josef Kutík předkládá čtenářům pod titulem Černobílá parta tři příběhy o chlapeckém přátelství, o mladých láskách i zármutcích, příběhy dramatické a plné napětí, jaké se mohou odehrát - a odehrávají - když osud, společná tvrdá práce či zájmy svedou dohromady lidi z rozdílných prostředí, různého založení, lidi, které život někdy krutě stíhá. Tři novely, Svážná, Červená květina a Černobílá part, dokazují, že i ve všedních, dennodenních situacích se krývá dobrodružství, které ovšem aktrérům připadá spíš jako řada problémů, s nimiž je nutno se poprat. Příběhy vypovídají o vztazích v partě, o skutečném kamarádství, o zájmu člověka o druhé, o upřímné snaze pomáhat. Sledujeme však nejen utváření vztahů, ale můžeme s překvapením nahlédnout, co se děje pod nimi, jak pod drsným povrchem dýchá hřejivě lidský, mužný, opravdový cit, jak prostředí správné party sbližuje a může pomoci vytvořit jakousi novou polohu vztahů, která je odrazovým můstkem i pro rozvinutí všeho dobrého, krásného a životaschopného - byť někdy zasutého špatnými zkušenostmi - v jednotlivci. K přesvědčivost o pravdivosti příběhů přispívá Kutíkova důvěrná znalost pracovního prostředí, lidských povah a bohatá životní zkušenost, a zároveň i barvitá, zcela přirozená hovorová řeč, jakási hantýrka, zákonitě vytvářená lidmi v určitém prostředí, která však není jen vnějším koloritem, naopak, je zcela funkční a nosná a podtrhuje děj. Nenucenost vyprávění s vtipem a často lyrickým nádechem činí z příběhů důkaz, že se dá k tématice lidských vztahů v pracovním i běžném prostředí přistupovat nešablonovitě, různorodě a s úspěchem. ... celý text