Člověk tomu neunikne recenze

Vášnivý pacifismus, lehká ironie vůči americké 'drsné škole', mistrné zacházení s jazykem v příslušných společenských vrstvách, nenávist k měšťáckému pokrytectví. Ale především legrace. Dosti drsná, to je pravda. To, co dnes s takovým úspěchem provozuje na plátně Quentin Tarantino, Vian zvládal ve svých literárních parodiích už v padesátých letech minulého století. 'Člověk tomu neunikne' je ovšem Vianovým dílem jenom ze čtvrtiny, vycházíme-li z počtu kapitol tohoto nedokončeného románu. 15. prosince 1950 dostává Boris Vian nápad na “román Černé řady”. Napíše synopsi, čtyři kapitoly, a projekt opustí. Po více nežli šedesáti letech dali dědicové Borise Viana volnou ruku literárnímu spolku L’Oulipo, aby dopsal pokračování. Román čítá celkem šestnáct kapitol, z nichž první čtyři, nezměny, jsou Vianovy. Nedílnou součástí knihy jsou "učené vysvětlivky", které jsou již plně dílem spolku L'Oulipo a v nichž se jednotliví autoři vyřádí v brilantním intelektuálním humoru, kdy se pokoušejí vysvětlit nevysvětlitelné, nebo naopak složitě popisují zcela triviální pitomost. L'Oulipo je experimentální literární skupina založená 24. listopadu 1960. Jejími zakladateli byli Raymond Queneau a François Le Lionnais. OuLiPo (Marcel Bénabou, Eduardo Berti, Jacques Jouet, Hervé Le Tellier, Clémentine Mélois, Olivier Salon) je zkratka z francouzských slov Ouvroir de Littérature Potentielle, tedy Dílna potenciální literatury.... celý text