Dějiny bestiality recenze

Nekonvenční autobiograficky laděná próza norského autora o zlu, násilí, krutosti a intoleranci v člověku tvoří první část trilogie. Spisovatel se stylizuje do postavy soudního sluhy středních let, který se usadil v malém alpském knížectví ve městě Heiligenbergu, v údolí obklopeném horami. Po dlouholetém putování po Evropě i Americe zde nalezl klid a stereotypní a osamělý způsob života zcela vyhovuje jeho záměrům. Každý den po splnění pracovních povinností se vrací domů, aby pokračoval ve svém monumentálním díle. Sepisuje dvanáctisvazkové Dějiny bestiality, ve kterých věnuje pozornost problému zla v dějinách světa a snaží se zachytit vraždy, války, bombardování, koncentrační tábory, mučení i popravy. Vrcholné dílo autora z roku 1966 není klasickým románem, ale spíše velmi originální mozaikou reálných i imaginárních prvků, útržků vzpomínek na dětství a mládí, na léta emigrace ve Stockholmu v období druhé světové války, na setkání s různými lidmi během toulek světem, pocitů deprese, úzkostných snů, polemik, kritik i sarkasmů, vytvářejících deprimující obraz lidského rodu. (www.mlp.cz) ... celý text