Deníky psané v korzetu recenze

Američanka Tessa prožívá těžké životní období. Ani tři roky po manželově smrti po něm nepřestala truchlit, a navíc nemá splacené všechny dluhy za jeho nákladnou léčbu. Blíží se jí čtyřicítka, je sama a nezdá se, že by se jí v životě mohlo něco změnit – aspoň ne k lepšímu. Nečekaně se ozve dávný kamarád z dob mládí a nabídne jí práci, která by splnila hned několik účelů – vytáhla by ji z dluhů a vytrhla z citové i tělesné izolace. Tessa souhlasí, i když skoro proti své vůli: neumí si představit, co ji čeká v britské reality show nazvané Měsíc ze života britského viktoriánského vévody, nechápe, proč by vévodkyni měla hrát zrovna ona, tlustá a stárnoucí vdova. Na místě však zjistí, že reality show může být prima zábava; kolem je spousta osobitě potrhlých lidí, ať už mezi organizátory nebo „rodinou a služebnictvem“ vévodského sídla. Tessa bojuje sama se sebou, aby si opět zvykla na zvraty a pestrost života, před kterým se roky zavírala – ale jde to o to snáz, že jejím „vévodským manželem“ je Max, o pět let mladší, o spoustu kil lehčí, modrooký, černovlasý, horkokrevný, prostě krásný jako bůh. Může se zrodit láska před kamerou? Tessa v to začíná doufat od prvního okamžiku…... celý text