Doživotí recenze

David Ellis nás ve svém románu Doživotí zavádí do světa velkoměstské politiky, kde je třeba mít ostré lokty, kde lze vystoupat velmi vysoko, ale naopak i padnout hodně hluboko a kde funguje systm protislužeb. Jon Soliday, vrchní právní poradce mocného státního politika, s nímž ho už od klukovských let pojí přátelství, je náhle a nevysvětlitelně obviněn z vraždy, kterou nespáchal. Obvinění přichází uprostřed kampaně před guvernérskými volbami, ve kterých jeho kamarád a šef kandiduje. Záhy se mu plnou vahou připomene další zločin, který - jak se domníval - se už před lety vyřešil. V sedmnácti letech se seznámil s dívkou, která tu noc za nevyjasněných okolností zemřela. Soliday, který si téměř nic nepamatoval, byl zproštěn viny. Nyní na scénu - jakoby ne náhodou - opět vstupují dva mladíci, kteří u toho v té době také byli. Soliday tuší, že se tenkrát neříkala pravda, a bojí se, aby toho nyní někdo nezneužil k vlastnímu obohacení, a tak bojuje za sebe i za svého kandidujícího přítele, na nějž jeho obvinění vrhá stín. Na rozdíl od doby minulé se však tentokrát vydává cestou pravdy. Neobyčejně umně vystavené a poutavě napsané soudní drama plné překvapivých zvratů drží čtenáře v napětí od začátku až k nečekanému rozuzlení.... celý text