Historie smrti recenze

Smrt je univerzální a čeká nás všechny. Každá kultura se s ní však vyrovnává jinak. V knize Michaela Kerrigana Historie smrti (The History of Death) můžete do detailů zkoumat poutavé téma umírání, představ o posmrtném životě a pohřebních obřadů v různých kulturách a společnostech – od dramatických středověkých francouzských královských pohřbů po pohřbívání zaživa v Súdánu. Od egyptských pyramid přes čínskou terakotovou armádu až po propracovaná viktoriánská mauzolea. Od starověku přes morové rány v Londýně až po současnost. Pohřby a další rituály spjaté se smrtí nemusí být vždy slavnostní, jak je všichni známe. V jiných kulturách mohou mít i charakter oslavný, opilecký, a dokonce i lascivní. A víte, že ani pohřbem to mnohdy nekončí? Dozvíte se například, jaké je to mít zemřelého předka doma v obýváku, nebo si s jeho mumií občas zajít na piknik. Na jednu stranu je téma smrti (a toho, co přijde po ní) zahaleno aureolou tajemství, protože pro mnohé z nás je smrt a umírání tabu… Ale bylo to tak vždy? Proč, když se snažíme myšlenkám na vlastní smrtelnost nebo smrtelnost našich blízkých vyhýbat doslova jako čert kříži, se stala námětem tolika uměleckých děl, ať už slovesných či výtvarných? Co nás vede k touze toto téma „detabuizovat“ a proč tak jitří naši fantazii? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky jsou podány tak sugestivně, že tuto knihu doslova nepustíte z ruky. Máte strach, že se při čtení budete bát? Cítit na zátylku ledový dech smrti? Mít děsivé sny? Možná… Kniha je ale rozhodně poutavě a zároveň citlivě zpracována a obsahuje více než 100 pozoruhodných fotografií a uměleckých děl zobrazujících smrt a rituály s ní spojené. Ale není samozřejmě ani zdaleka jen morbidní studií. Chmurná fakta vyvažují zajímavé detaily z mnoha kultur a epoch a odhalují, jak svým odchodem vlastně utváříme vlastní životy.... celý text