Hlasy dvou básníků recenze

Kniha Hlasy dvou básníků představuje výbor z tvorby Jurije Darahana a Oleksy Stefanovyče – dvou ukrajinských básníků, kteří se ocitli ve dvacátých letech 20. století v Československu poté, co zkrachovaly snahy vytvořit nezávislý ukrajinský stát. V Praze nalezli nový domov a zde se také literárně etablovali. Oba bývají řazení k tzv. pražské škole ukrajinských exilových básníků. Publikace navazuje na předchozí vydání věnovaná básníkům „pražské školy“. Jurij Darahan (1894–1926) je zastoupen necelou polovinou básní ze sbírky „Toulec“. Převahu tvoří básně přírodní a lyrické, o něco méně je zastoupena poezie historická. Překlady byly vyhotoveny podle prvního vydání knihy: Sahajdak (Praha, 1925). Oleksa Stefanovyč (1899–1970) je prezentován výběrem z nejvýraznějších okruhů jeho poezie: historického (který převažuje) a doplňkově z okruhu přírodní a milostné lyriky. Překlady byly vyhotoveny podle vydání Poety Prazkoji školy: Sbirni surmy. Antolohija (Kyjev, 2009). Výbor uspořádaly Tereza Chlaňová a Alena Morávková, na překladech poezie se podíleli Tereza Chlaňová, Matěj Lipavský, Alena Morávková a Václav Daněk. Publikaci vydaly Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna a Česká asociace ukrajinistů s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny.... celý text