Hodiny jako větrný mlýn recenze

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47255/hodiny-jako-vetrny-mlyn-47255.jpg 3 14 14

Kladu si otázku: Čím to, že povídkové texty tohoto autora se nám tak urputně dostávají pod kůži, proč nás tak rozrušují? Věděl to už Ludvík Aškenazy: Je to odmítnutí jakékoli „realistické“ popisnosti a splynutí poezie s prózou, refrénovité opakování pohledu na postavy, které nesou břímě příběhu. Vylíčení hrůz nacistických všemocných je podobné šílení. Utrpení židovských obětí je rovněž podobným šílenstvím. Není asi náhoda, že jiný spisovatel, přeživší utrpení nacistického lágru, Ivan Klíma, nazval své paměti Moje šílené století. Je vskutku cosi šíleného v nezaujatém líčení životních okolností, jimž se museli židovští „muklové“ podřídit. Život obrácený naruby není lidským životem, člověk zahlcený cyklonem B je odsouzencem smrti, civilizace, která utlumí své svědomí, aby zločin mohl být dokonán, není lidskou civilizací, je lidojedstvím. Z doslovu Milana Jungmanna Ukázka z textu Od soboty minulého týdne, kdy naposledy pršelo, bylo hezky. Kavárny v Praze už skoro všechny otevřely. Slavia a Parnas, Pelikán a Savarin hned přes ulici. Byl pátek, druhý den po válce. Na Národní třídě se vojáci všech čtyř armád míchali s civilním obyvatelstvem. Sobotní déšť trochu opláchl dlažbu. To bylo před sedmi dny, ještě byla válka, k polednímu, někde už ráno, začalo povstání. Z oken bývalých německých (předtím českých nebo židovských) bytů vyhazovali noví nájemníci německé knihy a vlajky, portréty Adolfa Hitlera, Goebbelse a Himmlera a neznámých pohlavárů v parádních uniformách, insignie nějakého SS-Obersturmführera a rozšlapanou a zprohýbanou trubku a vlajku Leibstandarte SS Adolf Hitler a potrhané svazky starých ročníků novin, snad z roku 1936, legitimace zabitých nebo zajatých příslušníků SS a Sicherheitsdienstu, Geheime Staatspolizei, kriminálních komisařů, pověšených na lucerny, politých benzinem a zuhelnatělých, noviny Das Schwarze Korps a porcelánová štěňata z Allachu. Dlažební kostky, většinou bílé a modré, ve velikosti pěsti, si podržely své výrazné barvy, podoby čtverců, kosodélníků a obdélníků nebo vzory kosočtverců, s tou jedinou změnou, kdo po nich šlapal. ... celý text