Hovězí kostky recenze
Emil Hakl (p)
Soubor jedenácti povídek, majících společného vypravěče, ne však čas. První se odehrává v roce 1986 na bizarní cestě Bulharskem, poslední v současné pražské čajovně. Povídky jsou řazeny chronologicky, jde tedy o jakýsi nepravý časosběr, poněvadž jinak jde o texty zbrusu nové. Tématem sbírky je, co se za těch bezmála třicet let změnilo – kolem vypravěče i v něm. Kdo má rád Haklovy povídky, najde starého Hakla s bohatým vypravěčským rejstříkem obohaceným svěžím střídáním vypravěčských osob. Střídmé návaly excentrické melancholie a šelesty citových šrámů se střídají s rytmickou úsečností a skalpelovou přesností okamžiků.... celý text
- Hovězí melancholie a filozofující štamgasti / Barbora Mikysková, vaseliteratura.cz
- Guláš z libového masa / Lukáš Prchal; Literární bašta Dobré češtiny
- Hovězí je vrženo. Haklova kniha představuje generační román v polaroidech / Ivan Adamovič, iHNed.cz
- Homo dialogus / Marek Lollok, iLiteratura.cz
- Rychlý guláš Emila Hakla / Jiří Lojín; www.vaseliteratura.cz
- Neutíkám, ustupuju / Ondřej Nezbeda, respekt.ihned.cz
Autorovy další knížky
2001 | Konec světa |
2008 | O rodičích a dětech |
2013 | Skutečná událost |
2016 | Umina verze |
2014 | Hovězí kostky |