Kdo nesází, nevyhraje recenze

Podtitul: Aneb Dostane se Honza k počítačům? Velkým snem dvanáctiletého Honzy je pracovat jednou u počítače. Jeho první zkušenosti s moderní technikou, o kterých se v knize dočtete, jsou založeny na skutečných příbězích a práci nejstaršího pražského kybernetického kroužku v době jeho začátků. Zajimavé a veselé chvíle prožívá Honza i v hodinářství vedeném kamaradským Tondou, a hlavně ve škole a při různých školních soutěžích. U dědečka na venkově ho čeká i malé dobrodružství, během něhož se seznámí s podivínským vynálezcem. V partě, která se upevní, když šesťaci pátrají po vandalovi ničícím v noci jejich rozestavěný tenisový kurt, je Honzovi nejbližší neohrabaný a navenek neklukovský, ale ve skutečnosti statečný Prokop, v kroužku ledově klidný technický fanda zvaný Suchar. Při vší legraci, která provází většinu příběhů, pronásleduje Honza také jeden vážný problém, jemuž se úplně nevyhne snad žadný kluk ( a snímž se v jiných podobách setká i později v dospělosti): jak se vyrovnat s násilím ze strany staršího spolužáka, s bezohledností silnějšího. - Mnoho, snad až příliš mnoho zájmů má Honza, tatínek ho aspoň varuje, aby nehonil moc zajíců najednou, ale pravdu má také jiné úsloví: KDO NESÁZÍ, NEVYHRAJE. Poutavá knížka Anny Blažíkové je tedy dnes už připomínkou historie kolem počítačů. Je to však především četba s téměř detektivní zápletkou, vyprávění, které zaujme i ty kluky a holky, kteří zatím kouzlu počítačů a světu kybernetiky nepropadli.... celý text