Krev se nezapře recenze

Slavný kanadský spisovatel Robertson Davies je českému čtenáři téměř neznámý – nepronikl totiž filtrem komunistické cenzury, ačkoli je vedle Márqueze největším zjevem tzv. magického realismu. Krev se nezapře, nejpopulárnější z jeho rozsáhlých romanticky nasvícených románů sleduje osudově předurčenou životní cestu hrdiny od dětství v zámožné kanadsko-anglické rodině. Složitá genetická i kulturní alchymie předků, dětství plné rozporuplných postav a protichůdných tradicí s nároky Nového světa, avšak s nostalgickou touhou po onom starém, jej zavedou do Anglie 30. let a posléze na dobrodružnou životní dráhu. Ani sudičky si nad jeho narozením nevěděly rady. Stane se velkým malířem po vzoru renesančních mistrů, když moderní svět skutečné umění neuznává? V hrdinovi se sváří intuice a intelekt, vysoké hodnoty a venkovanství, konformismus a tradice, bezradnost v lásce a suverenita, velkorysost a skrblictví. Kdepak umělec – jen restaurátor a pak dokonce padělatel, ovšem ze zbabělce se ve válečném víru stane špion a dokonce hrdina. Daviesova kniha připomínající mnohohlasou symfonii nepředstavuje pouze jeden z vrcholů zábavné a mistrně napsané prózy, je to hluboké zamyšlení nad rozporuplností naší civilizace.... celý text