Liber sine nomine (vyčtené: zaslechnuté: zapsané) recenze

Sbírka Liber sine nomine je dílem dnes již renomovaného básníka, který vstoupil do literatury časopiseckým debutem v roce 1957 a dvě své rané sbírky uveřejnil ještě v šedesátých létech minulého století. Už tehdy se představil jako vyhraněný typ lyrika metafyzické a existenciálně založené dikce, skeptického, pochmurného pohledu obráceného navenek i dovnitř a jako subjekt tíživých zneklidnění a pochybností. Přišla však léta tzv. normalizace a poezie tohoto typu byla na léta vykázána z veřejného kulturního prostoru. Texty, jež tvoří Liber sine nomine, vznikly převážně v rozmezí let 1969–1970 minulého století, ale sbírka zahrnuje i texty pozdější. Že původ knihy spadá právě do pookupačního nástupu a průběhu let normalizace, není zde pouhým časovým určením, ale souvisí v hlubším smyslu se zvláštní, z ostatního díla vybočující povahou tvůrčí metody a poetiky, jíž je obrazný a myšlenkový náboj textů nesen. Nejzřejměji vystoupí z jazyka sbírky tato dobová souvislost tam, kde se v „kolážovité“ skladbě ke slovu dostávají citáty z tehdejšího tisku (básník sám se v poznámce zmiňuje o Rudém právu a Lidové demokracii), ale neméně příznačná je v tomto směru přítomnost i jiných, politicky neadresných řečových fragmentů (nápisy na kasárenských zdech, zaslechnuté rozhovory z ulice apod.), které pouze evokují přízemní realitu a pokleslost jazyka a více či méně brutálně ji konfrontují s řečí — a s celou sférou — krásného písemnictví. Součástí knihy je DVD s filmem Rafel mai amech izabi almi! a knihu doplňují fotografie Aloise Nožičky.... celý text