Mýtus Věčného Žida recenze
Jaroslav Vacek
Literarizace „Věčného Žida“ poetizovala jeho legendární stopy a proměnlivost jeho existence byla značná. Měl mnoho jmen i vlastností: „Věčný Žid“, „Toulavý Žid“, Ahasver, „Antichrist“, falešný Mesiáš, vagabund, outsider, „Mlčenlivý“, „Nepoznatelný tajemného původu“, „živý mrtvý“ aj. Jeho nesmrtelnost náležela k legendě, přesto ho nechali někteří umřít. V rakouských novinách „Tiroler Tageszeitung“ se v roce 1954 objevil článek „Ahasver verstarb in Spanisch-Marokko“ („Ahasver umřel ve Španělském Maroku“) a dokonce se rozvinula i diskuse o místě jeho hrobu.... celý text
- Naši živí mrtví / Petr Kovář, Kulturní noviny
- Vacek, Jaroslav: Mýtus Věčného Žida / Petr Nagy, iLiteratura.cz
Štítky knihy
etnologie židovské pověsti Ahasver, věčný Žid
Autorovy další knížky
1996 | O nemocech duše |
2001 | Velké psychiatrické případy |
2012 | O duši, šílenství a genialitě |
2012 | Mýtus Věčného Žida |