Nové pověsti recenze

Každý oddíl je plně autonomní, jsa pokaždé vystavěn kolem nové a víceméně souvislé narativní osy. Je proto zcela namístě mluvit o poezii epické nebo přinejmenším lyrickoepické — tedy o druhu poezie v soudobé české literatuře spíše vzácném. Wudy je ve své sbírce suverénním demiurgem, tvořícím profétsky laděné, snově bizarní příběhy, tapisérie s motivy nejrůznějších mytologií a pseudomytologií, texty vibrující ozvěnami sotérských legend, trsy udivujících paradoxů a prapodivných oxymóronů, defilé groteskně deformovaných archetypů — jakoby vyvolávaných z temných hlubin času či z postapokalyptické budoucnosti, přesto však znepokojivě povědomých.... celý text