Ostaš recenze

K napsání knihy inspiroval autora název stolové hory se skalním labyrintem, poblíž Police nad Metují, zvané Ostaš. Kouzelná scenérie a tajemnem vonící jméno v něm vyvolaly nutkavou potřebu dát tomuto neobyčejnému dílu přírody i lidský rozměr. Román je vlastně konglomerátem dvou na sobě nezávislých příběhů. Jeden se odehrává v první polovině třináctého století, druhý v současnosti a oba se pravidelným rytmem prolínají. Hlavní hrdinové jsou na počátku dva dvanáctiletí chlapci, kteří v průběhu děje dospívají, takže do závěrečné imaginární konfrontace vstupují již jako dospělí muži, znalí životních peripetií té, které doby. Jejich životy se vlivem vnějších událostí vyvíjí podobným způsobem, pouze v jiných historických kulisách, avšak způsob myšlení a hledání východisek ze spletitých situací se zásadně liší. Zatímco jeden se až do konce hájí čestným bojem muže proti muži a odmítá jakoukoliv záludnost a podlost, druhý objeví vědeckou metodu zabíjení na dálku a v závěru ji chce bez jakýchkoliv skrupulí použít k vyřizování osobních účtů. Své skutečné záměry navíc halí do pokryteckého hávu snahy o nápravy světa. Rozdílný vývoj jejich charakterů, způsobený odlišnou životní filozofií, vrcholí závěrečným střetem. Na závěr nezbývá než vybrat cílovou čtenářskou skupinu, jejíž jasné stanovení je podle odborníků základním předpokladem úspěšného prodeje knihy. Zde však narážíme na problém. V případě Ostaše si přijdou na své nejen milovníci historie, romantiky, nebo fantasy, ale i obdivovatelé jiných žánrů. Proto bude nejvýstižnější říct, že román je určen všem, kteří nosí v srdcích věčné mládí, a to od deseti do sta let.... celý text