Padavčata recenze

Na poezii Jakuba Čermáka patrně nejvíce upoutá jeho zápas s jazykem a stylem: autorovy verše se pohybují zhruba v rozmezí dvou tištěných stránek a překvapují snahou o suverénní projev, v němž je důraz položen na co nejčistší výraz. Čermák se navíc pokouší k některým básním přidat i dramatickou výstavbu, dokáže gradovat i stupňovat děj, často ústící do překvapivé pointy. Umístění pro své příběhy pak hledá i v exotických kulisách, které se pro něho stávají přirozeným prostředím, kde se mohou naplnit všechny jeho "hezké představy". Tyto obrazy jsou charakterizovány mnohdy událostmi, jejichž prostřednictvím se autor vrací a sestupuje až k pohanským mýtům či obřadům. Výraznou složku celé sbírky pak tvoří Čermákova intimní lyrika, v níž autor pokračuje v dalším průzkumu a odhalování svých skrytých tužeb, v nichž například ožívá i příroda drsně krásných dalekých severních krajů Druhá sbírka současného mladého českého autora obsahuje převážně intimní a lyrické reflexe... celý text