Konec poručíka Borůvky recenze

Heroická i tragikomická detektivka z konce šedesátých let. Třetí ze Škvoreckého detektivních knih popisuje nešťastné případy, kdy se kriminalista, doktor práv Borůvka, dostane do sítí Státní tajné bezpečnosti, a třebaže zachrání mnohé, sám málem platí cenu nejtvrdší. Pro něj téměř osudný případ ale Borůvka pojednal ve velkém stylu - elegantně a nelítostně. Dílo patří k živé klasice české detektivky. Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky (1966) a Hříchy pro pátera Knoxe (1973), napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi – stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů – poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 „spojeneckými“ vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým „krytím“, vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě.... celý text