Povídky lásky a smrti (10 povídek) recenze

Povídky lásky a smrti : legendy, balady a romance. 1. vydání. Miloš Kratochvíl je dnes už dostatečně znám svými dvěma rozlehlými pracemi. Obě tyto knihy z doby baroka narýsovaly přesně jeho zájem i charakter básnický i methodu vyprávěcí. Ale nevyjádřily ještě všechny možnosti a složky jeho uměleckého úsilí. To splňuje teprve přítomná kniha balad a legend, v nichž úsečná forma, která Kratochvílovu vypravěčskému stylu tak lahodí, poskytla příležitost ukázat plnou šíři jeho pohledu i tvárných prostředků. Kratochvíl je svým školením a profesí historik, odtud vyvěrají motivické zdroje jeho pros. Ale kdyby nebylo zkušenosti a zážitku básnického, které proměňují materiálový podklad v živý tvar, nebylo by zajisté možno obsáhnout celou šíři dějů rozprostřených na téměř dvě tisíciletí. Je tu zastoupena doba biblická, románská, gotická, renesanční, doba třicetileté války, barok atd. až po dnešek. Všude cítíme, že historik Kratochvíl je výtečným sluhou Kratochvíla druhého, básnického oživovatele. I když nepřestáváme žasnout nad bohatstvím tvarů a vcítěním do tolika odlišných a odlehlých prostředí a typů lidských, nemůžeme nevidět, že vlastním vzduchem tohoto umělce je čas baroka, v němž i tentokrát našel svou ostře viděnou a prožívanou antithesu života a smrti, slávy a marnosti. Zde jistota pohledu i prostředků prozrazuje suverénního umělce, kterého je radostno sledovat při jeho práci.... celý text