Protější břehy recenze

Román odehrávající se počátkem 20. let minulého století ve smyšlené francouzské državě v Maghrebu. Atmosféru přístavního města Nahbèsu, kde pod slupkou ospalého a zdánlivého poklidu začínají kypět procesy předznamenávající soumrak evropského koloniálního panství, jako smršť naruší příjezd amerického filmového štábu, který v severní Africe hledá autentické kulisy pro svou celuloidovou fantazii Písečný válečník… Postavy pocházející z různých kulturních prostředí mezi sebou spřádají osobní vztahy a příběhy, které nejsou jen nevyhnutelnou myšlenkovou konfrontací, ale i snahou o stavění mostů spojujících „protější břehy“, které v knize, na rozdíl od řečiště, zdaleka nejsou jen dva – arabský konzervativní tradicionalismus i liberální vize nezávislosti, nadřazenost kolonistů a přezíravost elity koloniálních úředníků k domorodým muslimům, nevázanost, mravní uvolněnost a povrchnost hollywoodského mikrosvěta… Svěží a čtivá, přitom citlivá a hluboká sonda do individuálních osudů i pokus o vhled do složitosti vazeb ve společnosti procházející politickými i duchovními proměnami.... celý text