Punkový prapor recenze

Známý organizátor punkových koncertů a textař Petr B. Výškovický (zejména Aqva Silentia a Jo Riittää!, ale také třeba Spínací špendlík nebo Degradace), autor tří letos vlastním nákladem vydaných sbírek brutální hospodsko - vaginálně - punkové poesie, se, pro mnohé možná trochu překvapivě, vypravil do hájemství prózy. Plodem tohoto tripu je román či spíše soubor tu úzce, tu volněji na sebe navazujících povídek, jak jinak než z prostředí punkové "scény". Děj knihy, příznačně nazvané PUNKOVÝ PRAPOR, se odvíjí ve dvou pravidelně se střídajících rovinách; na první z nich čtenář sleduje osudy členů fiktivní punkrockové formace z Ostravska (zkoušky, koncerty, cestování, vztahy s partnery a rodiči...), druhá nabízí vhled do "tvrdého jádra" party mladých ostravských pankáčů (hospody, kluby, fesťáky, "kvartýry", lásky, potyčky s nácky, problémy ve škole, v zaměstnání i na "pracáku"...). V závěru se oba světy prolnou, když příslušníci oné "partyje" zavítají na koncert zmíněné kapely. To vše se odehrává v ponurých kulisách především severomoravské metropole (s "hrdiny" díla zavítáme však i do Frýdku - Místku, Opavy, Brna, Prahy, Moravské Třebové nebo na Hukvaldy), v existujících "rokáčích" a "knajpách". Kromě několika smyšlených hlavních postav se knihou proplétá řada reálných osob, ať už jde o muzikanty z punkových skupin (za všechny zmiňme N.V.Ú., Degradaci, Volant, Znouzectnost, Houbu, Zeměžluč a Proti směru) či o různou měrou bizarní postavičky skutečných tamních punx, na které při troše štěstí můžete narazit v ostravských ulicích, hospodách a klubech (Meluzín, Albánec, Ushi, Martenska, Trenér, Sova ad.). Pro posílení představivosti je knížka vybavena bohatou obrazovou přílohou. Předmluvy se ujal Šoty, frontman legendární brněnské grupy Zeměžluč.... celý text