Rekonstrukce recenze

První román významného současného francouzského filmového a divadelního režiséra a romanopisce Eugena Greena nazvaný Rekonstrukce (La Reconstruction) vydalo v roce 2008 nakladatelství Actes Sud. Název románu označuje jeho hlavní téma: jednak „rekonstrukci“ kulturní i duchovní evropské identity po tragédii druhé světové války, jednak „rekonstrukci“ osobní identity znovu-obnovením otřesené paměti. Román toto téma rozvíjí na třech časových rovinách: během pařížské přítomnosti, v níž hlavní postavu knihy, profesora literatury Jérôma Lafargua, jednoho dne znenadání vyhledá německý profesor Johann Launer s naléhavou prosbou o pomoc v zásadní životní otázce týkající se jeho osobního příběhu a identity. Dále se román odehrává během roku 1968, jehož část prožil Lafargue se svojí budoucí ženou Janou v Mnichově u Launerova otce, a potom konečně během nacistické okupace Prahy a poválečného odsunu, v jehož důsledku musela Launerova rodina, původem z Žatce, za tragických okolností opustit Československo. Vyprávění, které se vyhýbá psychologii a moralizování, vytvářejí nezaujaté, kinematograficky objektivní popisy spolu se stylizovanými dialogy, deníkovými záznamy profesora Lafargua, reflektujícími románové dění i kontemplativní bohatství přítomného okamžiku, a vzpomínkami rekonstruujícími minulost. Ta má ale svůj pravý význam jenom ve vztahu k přítomnosti, a klíčem k ní jsou proto duchovní „metafory“ a vyprávění, které formují identitu přítomných aktérů, hledajících duchovní cestu usmíření mezi banálním úprkem či zapomněním a traumatizující posedlostí minulým.... celý text