Revolty a adagia recenze

Nostalgicky laděná básnická zpověď, která spojuje dojmy z přírody se vzpomínkami na dávné lásky a velké city a ideály, po nichž vposledku zůstává pouze ironický šaškovský škleb a cynismus. Objevuje se také společenská a politická kritika, mimo jiné v podobě rozhovoru Havlíčkova a Nerudova ducha.